EBJ sloh 31.Březen 2009
Kdy byla doba, cojsme měli tolik věcí, peněz, přátel....Všeho, co sme milovali...
Bylo to první a takyposlední, kdy mohl být člověk šťastnej...
A nejdenou se objevíúpe dole, a nechápe ani jak do toho vlastně spadnul...
....To takhle chce tabytost víc, než jen sedět, a koukat, a přemejšlet. A pak je konec tohodle pohodlí.
Vstanu a vím, že bylu mě, že mi včera šel do cesty.. nečekanej zvrat ze starého života,
ten hmat dolů, kdebyla jenom prázdnota. Poslechnout ho je víc, než zbitek mého života.
Kolovačka, tak to sidám...já sem nebyla první na popravě, já se přidala, a jak ze začátku bylakrásná...
Skončilo všechno,když si mi řek, já odcházim... Když si už do tý propasti za náma nepřišel...
Máš tu holku, máš tusvoje lidi....máš tu kšefty... máš tu freečko! Proč tu nejsi, já potřebuju sněkým tady být....sama nedokážu padat. Nezvedl si mě nahoru, nestáhnul si mědolů.
Teď přemýšlím k čemuto je... víc a víc se strácím, sním o tom, čím sme, čím sme byli. A pořádsem... Ale je tu tma, a ty stále nepřicházíš. Říznul si mi srdce, visíš mizáchranu. Vytáhni mě nahoru, já chci být stebou...
K čemu to je, životmi za to nestojí, vrátit se na začátek není vědomí... Nechcí být druhá, nechcibýt poseldní...Chci jít s ostatníma... Nechci bloudit tmou sama... Nechci znovuse stát tím, co sem sama proklínala... Když vzpomenu si na ten rozmar,vzpomínky na chvíli zmizí. Všichni šli sme spolu...všichni za jedoho a jeden zavšechny...já nemůžu to pochopit tak mi to prosím vysvětli... Čekuj to"deto". Tam sme teď, tam sme byli... Nemysleli sme na odchod, ale užje vážně čas jít... Byl si první, kdo odešel... Kdo se vzdal, bo spíš vyhrál...Tak ale já nebudu se stebou loučit... Ty nemůžeš mě tu nechat... Já nechci smátse a bavit, nechci už nikdy po ulicích sama chodit... Bylo mi to jedno, já mělasem to v hlavě.... Oči mi tečou jak je zahulená... Tak málo zachrání velkýproblém... Zapaluju cíčko, chci ať je poslední... Chci za tebou... Mám cestupřed sebou... Ale nožky mě tam nenesou... nakonec všichni se na mě vykašlou.
Poslední pusu a pakčau, já du zpátky nahoru... Šlejška je už moc v tak dlouhou dobu... Né, to ne,já du pryč... Nejsi ty, pro mě nemá tenhle svět cenu. Je moc jiný, a jak těžcedá se vněm žít, i když ten pravej je těžší... To se potom dobře probírám.... Abubno dostávám... ranec kapes, žádný love... Já nechci tohle... Už mockrát bylasem raněná, svou cestou nemohla sem jít... Dva přátele si našla, pět jich zasestratila. Zapomněla sem už jak dá se normálně žít... My první v žebříkču okrajispolečnosti... Taháme se jen tak bez výrazu ulicemi. Potřebovala sem tohle kdyžneměla sem kam jít? Nepotřebju to ani teď, když už konečně můžu odejít. A cozbide pak...
Přecpaná peněženka,jak nevejde se tam už ani grip...tak to smotáme, ať je líp. Nemám vůli odejít,jen mám tu moc... A to je víc, než bylo dost.
Sedí tam dole naEBJ...kolovačka, mlátička, nezastavitelnej smích....Chci taky ten pocit...táhnu to snima, jen, že je pro co to mít.
Chceš taky.... Né, dík!
Hej máš tu kluka!chtěla sem nahoru, ale první, kdo odešle už je zase dole... Těžko se vylejzá, lehko zpátky se dostane...
Peťula Vessly
