The end 29.Září 2006
Je konec...
Na to není co říct.
už se asi nikdy nevrátí to dětství
už nikdy nepotkám se s těmi, které sem měla tak ráda v jedné partě
teď lítám v sračkách, ale už je konec.
odedneška končím.
já takhle skončit přece nechci.
mám svoje cíle, svůj život, se kterym je tak moc práce.
musim se snažit přežít prozatim a příšte bude to lepší.
Už jsem zjistila, že není čas na slzy, není se litovat.
tohle je jirkov, a tim já musim projít, musim dostat se dál, musim čekat horší dobu, vždyť je tak reálná. musim se připravyt na další rány. Na to zlo, musim ho prožít a dostat se dál...
Píšu tady sračky a kolik v nich je silného.
nesmim se nechat potopit, nesmim se nechat hodit na dno.
já ovládám vše, ovládám ten hnus, já sem ta co v něm žije já sem ta ho musí řídit.
nidko to za mě neudělá, to sem pochopila už dávno.
Tak dem, teda du, nidko už totiž nestojí u mě, nikdo se o mě neopírá. kouknu se okolo, a zjistim, že tu stojim sama. V těch sračkách, ten posranej svět. co tak strašně bolí.
já ho dám, já ho překonám. A ještě na tom vidělám.
Peťulo, chtěla si svobodu. Jestli tohle je ona, tak to mě teda poser.
Rozhlídni se a uč se od jiných, ale lepšíš, né blízkých, protože ty stojej s tebou v těch samejch sračkách.
napsal/a: Pimpula 01:37 |
Link
