Papa Roach 12.Srpen 2009
Kalifornská čtyřčlenná skupina PapaRoach vznikla v roce 1993 a kritiku zaujala již svým druhým albemInfest. Jejich styl se dá zařadit do široké škatulky od dobově veliceoblíbeného nu-metalu, hardcoru, alternativního rocku až po punk-rock atak dále. Alba byla postupem času lepší a lepší, a skupina směřovala krockovému mainstreamu. Ale dobrému mainstreamu.
//<![CDATA[ //]]> //<![CDATA[ window.google_render_ad(); //]]>
Členy skupiny Papa Roachjsou zpěvák Jacoby Shaddix, kytarista Jerry Horton, basák TobinEsperance a bubeník Dave Buckner. Ten však ze skupiny nedávno odešel apřed nahráváním nového alba byl nahrazen Tony Palermem.Albumse mělo původně jmenovat Days of War, Nights of Love, ale nakonec sekapela rozhodla pro název Metamorphosis. Že by nadešla změna? Nová alepší? Změna přišla, ale lepší rozhodně ne. Minulé desky jako GettingAway With Murder a The Paramour Sessions se sice zdají natočené účelověa nepochybuji, že se prodávají lépe než předchozí dvě, ale i přesto sevelice dobře poslouchají. Kluci jsou v podstatě hitmakeři. Písně jsoumelodické, vyvíjejí se, mají příjemně chytlavé refrény a hlavně jsoudobře zapamatovatelné. I když všeho moc škodí a posluchače to časemomrzí. Právě proto mě zajímalo, jak to dopadne, když Papa Roachslibovali, že nové album bude rockovější a rozhodně tvrdší než albapředchozí. A měli pravdu. Bohužel, ač se někomu zdála jejich minulátvorba až moc mainstreamová, tohle album má nanejvýš hit jeden, a toještě s přivřenýma očima…
Papa Roach se nám snaží vecpat do uší, jak moc jsou rockoví a tvrdí hoši. Jenom se jim to trochu nepovedlo.
Skladby na albu mi velice splynuly. Stylem se Papa Roach usadili dohard rocku a tváří se, že tohle je konečně ono. Sám Shaddix sevyjádřil, že je konec rapovým pasážím a nastal čas pořádně rockovat. Užjako malý kluk chtěl být rockerem, tak si konečně splnil přání. Jenomžepo prvním poslechu si pamatuji pouze dvě písně, které mě zaujaly.Zbytek byl docela fádní. Novinka postrádá vynalézavost a tvořivost.Skupina se každou svou deskou snažila nějakým způsobem probojovat dopovědomí fanoušků a pomalu jim to šlo. Ale po tomhle albu bude ještěhorší si je zapamatovat. Zkrátka a dobře, je to jeden krok vpřed a dvazpátky… no, možná tři. Jako by skupina svou radikální změnou ztratilaidentitu. Otázkou je proč?Jedinou výraznou písničkou jeHollywood Whore. Dále můžu jmenovat pomalejší Carry On nebo poslednípísničku State of Emergency. Vychvalovaný singl Lifeline také neníšpatný, má rychlé tempo, efektní kytarové kombinace a procítěný zpěv.Vše co klasický hit potřebuje. Ale i přesto mě nijak nepřesvědčil.Kytary mi v písních splývají a v jejich rifech není nic zajímavého.Hlas Shaddixe je také pořád ve stejných mezích a oproti minulým deskámje dost ukřičený a chraplavý. Přitom si stačí pustit The ParamourSessions a zjistíte, že zpívat umí.
Papa Roach se nám snažívecpat do uší, jak moc jsou rockoví a tvrdí hoši. Jenom se jim totrochu nepovedlo. Pokud se s nimi setkáváte až teď, nenechte se odradita rozhodně si pusťte starší alba, která vám o nich řeknou přece jenvíce. Sama jsem zvědavá, jaký bude jejich další vývoj. Ještě dodám, žese skupina objeví 7. června v pražském klubu Roxy.
