Festival Votvírák je oficiálně úvodní hodební festival letoška. Letos proběhl druhý ročník. Já se letos zůčstnil poprvé a jsem nad míru spokojen! Hlavní výsada Votvíráku je, že kompletní vstupy jsou ZDARMA, stejně tak i kemp. Což se jen tak nevidí. Když se k tomu přidají dobrá dostupnost areálu, velikost areálu(dost místa pro všechny:) a koneckonců interpreti mezi kterými si vybere každý a ke všemu vstupenky na koncerty a festy za 20% ceny.

Já jsem si v poklidu vyrazil z Teplic v 11 hod a posléze z Prahy do Lysé nad Labem odkud bylo dobré spojení busem přímo do Milovic. V buse jsem se seznámil s dvěma týpky co bezpochyby dle bagáže mířili tam co já. Já pochopitelně nevěděl kde to přesně je, tak jsem doufal, že ti dva jsou na tom tom lépe.Ó, jak jsem se mýlil... Vystoupili jsme tedy někde docela jinde a s pomocí místních, kteří nás posílali od čerta k ďáblu, jsme zmíněný areál hledali asi hodinu. A pak se před nám objevil obrovské letiště, kde byly umístěna pódia. Stanové městečko bylo téměř prázdné a tak jsem vyhledali to správné místo na stavbu stanu-kousek od umívárny, abychom se pak v noci snadněji orientovali. Stavba proběhla celkem vpořádku, až na to, že kluci měli trochu zmatek v tom, co kam patří, protože měli dva stany. Po ubytování jsme si šli stoupnout do fronty ke vchodu a po otevření jen sledovali jak lidi blbnou a kvapem se řítí do fronty na ty zlevněné lístky. Něktěří tam prý stáli i 5-6 hodin! Po prozkoumání celeho objektu, kde se mimo jiné nacházela aréna pro Paintball, letní kino, Gambrinus městečko, spousta stánků, inline dráha, skákací boty, minigolf, bike zone atd... Po chvilce strávené v kině jsme vyrazili na Kamila Střihavku. Musím říci, že takové nasazení se jen tak nevidí!!! Po něm vystupovala Iva Fruhlingová, ale tu jakožto rockeři moc nemusíme, tak jsme se ladným krokem přesunuli na Gambrinus stage kde vystupovala skupina Alkehol. Po Alkeholu rychle zpět na Central stage na No name-ti byli také hodně dobří! Viděli jsme sice jen půlku,ale lidi šíleli! Rychle z5 na Walda Gang-naši oblíbenci!!! To byl docela nářez, ikdyž lehce přezvučené a až na pár opilců to byl vynikající koncert. A zase z5 na Chinasky, ti hráli všechny své hitovky, a to se lidem líbilo!  Mezitím jsme zvládli i část koncertu UDG. Ještě probíhla rockotéka, ale stan to jistil. První den proběhl v rytmu maratonu. Ikdyž zpětně nevím zda stan byl nejlepší volba po té půlnoci. Koncerty byly do 1.30 a rockotéka asi do 4hod. Pak začli chodit ti více podroušení spinkat a pletli si stany. Pak je tam chtěl i někdo podpálit.... No zajímavé, asi jsem spal nějakou chvíli.

Druhý den se zdál, že bude volnější, byla zima, tak jsme byli zalezí. 3li jsme si nakoupit do místní večerky nějaké jídlo a pití a pak zapadli do kina, kde jsme moc nepobyli, protože byla opravdu dost zima. První koncert na který se nám chtelo byla Argema, pak následoval Kabátovský maraton na Central stage. Od 17ti hhod vystupoval Škwor, po nich Doga a Medvěd 009, kteří se nějakým způsobem propojili s Divokým Billem. Mezi tím proběhla letecká exhibice mistrů světa v akrobatickém létání. A pak přišel náš zlatý hřeb večera: KABÁT!!! Vystáli jsme si 5 hodin v kuse ve druhý řadě bez jídla i pití, přežili jsme pogování a různé jiné vlivy. A na poslední chvíli se před nás dostaly nějaký dvě ženský a že tam prý mají známého,tak jsme je slušně poslali někam. Krátce po 22 hod to začlo, velká show plná ohňů, efektů a pořádného rocku! Však jenda poměrně mladá slečna se rozčilovla,že ve třetí řadě skáčeme do rytmu se stovkami dalších lidí. Řekl jsem jí, že pokud jsem do davu na rockovej koncert, že by s tím měla počítat...A pokud se jí to nelíbí,ať jde dozadu kde to e pro ty, kteří chtějí jen poslouchat... Jinak byl koncert naprosto senzační a když se tak zpětně koukám na tričko z loňského turné, vidím, že je to o jeden den právě rok, co Kabáti vystupovali v Ústí:) Po vystoupení vystoupil hlavní pořadatel a oznámil,že v areálu je právě 60 000 lidí a že Votvírák je vlastně charitativní akce pro organizaci Pohoda, která zajišťuje asistenty pro postižené lidi. Cože je velmi chválihodné! Poté jsme se šli občerstvit a do kina na Kokain. Následovala tradiční rockotéka a anabáze s opilci hledající své stany. Brzy ráno jsem musel odjet do Prahy kvůli natáčení, tak mi bohužel utekly koncerty jako: Kryštof, Jaksi Taksi, Mig21, Rybyčky48 a další. Celkově se mi festival dosti líbil a pokud to vyjde, istě se zůčastním dalšího Votvíráku v Rokycanech a pak Zavíráku, který proběhne někdy v září.

napsal/a: RAVEN3 19:57 Link komentáře (0)




 Tak jsme se dočkali a vydali jsme se do Kolína na soutěž... Už večer se špatně usínalo, tak jsem si dal pár skleniček vajčňáku a spal jsem skoro jako mimino....Ale ráno se o to hůř vstávalo:) Vyrazili jsme a vlak nám z Teplic jel v 7.36 a do stanice Kolín zastávka měl dorazit cca v půl 11. Ale jistě všichni znáte České dráhy...... Zpoždení bylo asi 45 min. Hurá, konečně vlak dorazil. Venku je pěkná zima,ale bude hezký den, svítí sluníčko:) Po chvíli jsme našli DDM Zámecká, kde mělo být místo konání soutěže. V sále bylo docela dusno, hodně lidí... Tak jsme si zapatili startovné, vyzvedli si startovní číslo (61) a šli zjišťovat co a jak. Potkal jsem tak další tři páry z Ústí, tak jsme alespoň měli obecenstvo. Mělo se začínat standardem. To mi celkem vyhovuje, pomyslel jsem si. Převlékl jsem se do svého kostýmu, trochu pomohl partnerce, ta mi na oplátku přišpendlila číslo na záda....A málem jsem z toho měl další piercing:)))) Ach ty holky. Krátká rozcvička, pak roztančení. Už jsem pociťoval nervozitu prostupující celým mým tělem. Přeci jen jsou to již tři roky co jsem nebyl na žádné soutěži... A pak to začalo-nástup, představování a první kolo. Byli jsme ve druhé skupině. Začal náš Waltz. Nebyl špatný, ale nebylo to ono. No, nakonec jsme postoupili z prního kola z 6. místa. Začalo semifinále a tam se mi tančilo  o poznání lépe. Nervozita opadla, viděl jsem, že na přítomné páry mám jak psychicky tak i fyzicky. No, ale do finále jsme se již nepodívali. Celkové umístění bylo 8 místo z 19. Byl jsem dost zklamaný. Ale nebyl konec, ještě latina. Ta byla zajímavá, bylo tam 23 párů tak jsme se do toho vrhli po hlavě. Ale jako první kolo ve standardu to nebylo ono. A to se nám stalo osudným pro postup do semifinále. Zkončili jsme 14. Byly tam dost velké rezervy oproti tréninkům. Ale pokud se nad tím tak zamyslím, neberu to jako neúspěch. Byla to naše první párová soutěž, nikdo z porotců nás ještě nezná, politika funguje.... Příští týden jedeme do Kralovic, tak držte palce, bude to jistě zajímavé. A snad dopadneme lépe....:)))

napsal/a: RAVEN3 20:00 Link komentáře (0)



Birokracie

13.Leden 2008

 No, dějí se v tomhle statě ale věci.... Ale o tom by se dalo psát asi dost dlouho. Já chci ale psát asi jen o jedné věci - zatím.

Tak, někdo to ví, někdo ne, ale tenhle víkend jsme měli jet na taneční soutěž do Rakovníka. Vše se připravovalo dost dlouho, nic se nepodcenilo. Od začátku se vyskytovaly komplikace, ale jednu po druhé jsem je odstraňovali a ty komplikace jsme poráželi. Ale jak už to tak bývá, nevyhráli jsme.

Nejdříve šaty- ty šijeme asi měsíc, měli jsme je mít hotové v pátek před soutěží. Ano, ty hotové byly. Sestavy a tréninky to myslím bylo v pořádku,motivace také byla. Byly další, ale celkem zanedbatelné věci,ty nestojí za zmínku. A dostávám se k jádru pudla.... Jde o Český svaz tanečního sportu (dál jen ČSTS). Na každý rok je třeba si koupit registraci a soutěžní licenci. Oba jsme ji platili v polovině prosince. Já jí měl vyřízenou 10.1., z čehož jsembyl mírně nervózní, ale budiž. Po těch třech letech bez soutěží mě prostě vyškrtli. No, tak dál je třeba se přihlásit přes internet. Tak jsem tento úkon chtěl provést a ejhle....Partnerka, která měla vše vyřízené již v tom prosinci, najednou neměla licenci pro soutěže. Říkal jsem si,že je to pitomina, ale nebyla.Pokud nemáte licenci,systém vás nepustí dál. Jak důmyslné....Tak jsme v pátek ráno volali na svaz a tam nám jedna velmi ochotná paní sdělila, že tu licenci nejspíš dali někomu jinému. A že jí dnes jistě dohledávat nebudou, ať si jedeme na jinou soutěž....To mi přijde jako absolutní birokracie!!! Dáma nemůže vědět na jaké soutěže chceme a ani kdy. Nejsme milionáři, aby jsme mohli jezdit kamkoli po republice. To si na svazu asi neuvědomují....Asi by se chtělo zamyslet, kam vlastně sport spěje, když vedení svazů má takový přístup ke svým členům, které sdružuje.... Takže kvůli nim jedeme na další soutěž až do Kolína 3.2....:( Když nepočítám taneční ukázky 25.1. na maturitním plese:)))

napsal/a: RAVEN3 19:26 Link komentáře (0)



Bolesti....

07.Leden 2008

  Tak si nějak rekapituluji poslední dobu svého života a zjišťuji mnohé. Známe spousty druhů bolestí, jako je třeba pálivá, pichlavá, svíravá, prudká, nesnesitelná....Škálování je také různé. Ale to není to nad čím se tu chci zamýšlet. Má bolest je mnohem jednodušší, ale přitom zdaleka nejtěžší, protože nejde ničím potlačit.... Je to bolest kdesi v nitru, kdesi u srdce, či v hlavě...Sám nevím, jediné co vím je, že to bolí a není na to lék. Ano, má bolest se jmenuje láska.

Jak jsem se vlastně dostal k myšlence psát zrovna o tomto druhu bolesti? Důvod je celkem prostý: žena, láska, rozchod... Začátek byl jako u každého vztahu hezký,milý, zkrátka jak to tak bývá. o to trpčejší byl konec... Pro někoho je možná rok a osm měsíců krátká doba, ale pro mě je to dosti dlouhá kapitola života. Často jsem uvažoval o nějakém konci,ale vždy se to nějak překonalo...Až tehdy, toho zvláštního dne...6.12.2007,to byl den, kdy jsme si řekli, že je konec. Nejdříve to bylo dobré, pořád se zdálo, že se může spousta věcí vrátit nebo jsem na to možná nemyslel...Sám nevím. Ale potom, potom jsem začal cítit ty zvláštní pocity....Potvrdilo se mi zde pravidlo, že pokud ztratíme někoho blízkého,tak až po té ztrátě zjistíme,jak moc nám na něm záleželo. Zjištění bylo děsivé:zjistil sem,že je to droga. Droga, která vás pohlcuje ze všech stran,nedá vám spát, obklopuje vás....A snaží se nás zadusit, dokud si jí opět nedáme. Ale jak si jí můžeme dát, když už jí nemáme? A tak vzniká ta bolest, o které chci psát. Ani pořádně nevím co mě bolí,jak a kde, ale bolí to moc. Nevím,zda mám litovat toho co se stalo,nebo toho co se nestalo. Však moc mě to ubíjí...A moc mě to bolí! Známé rčení praví,že žádná žena nestojí za to, aby jsme se pro ni trápili. Opět jsem nucen se tomu vzepřít.Každý má tu svou , za kterou se stojí trápit a za kterou stojí za to bojovat.Já už jí nemám a tak tu sedím, píšu blbosti a bolí mě to. Ani nevím, kdo si to bude číst, jestli se ta pro kterou to je na to podívá a přečte si tady co o ní píšu a zjistí, ž eje mou bolestí, mou drogou a mým srdcem ve kterém je navždy zapsána....A tak se stojí za to zamyslet, co způsobuje tu bolest a jak se dá odstranit, aby vše bylo zase vpořádku...Pokud to tedy jde....

napsal/a: RAVEN3 00:13 Link komentáře (0)