Tak joo, maturitu mám dávno za sebou... od 25. května 2009 . A úspěšně, i s praktickou za 10 . Vlastně ze všech předmětů za 2 . Takže nervy byly samozřejmě zbytečný, nakonec to bylo celkem v pohodě . Je fakt, že maturita jako taková opravdu těžká není, můžu dát za pravdu většině svých kamarádů... Ale ta příprava, to je něco... . V červenci jsem nastoupila do práce, kde jsem ale pobyla asi jen 14 dní... Nebavilo mě to, měla jsem to z domova daleko a ještě mi vadilo pár věcí, které radši nebudu rozvádět . V té době byl taky bráška v Motole, v karanténě kvůli výměně kostní dřeně... Někdy v lednu mu totiž našli jakousi chorobu, jejíž jméno sice neznám, ale její podstatou je, že obranníé látky, které se tvoří v bílých krvinkách (myslim) se jemu netvořily... Celé to nedopadlo vůbec dobře, 15. 7. 2009 zemřel. A teď v lednu se tatík stěhuje od své přítelkyně.. Takže všechno krásné a pohodové je pryč... Jediné pozitivum zatím je, že mám další práci. Od července jsem byla doma a sháněla zaměstnání dokonce tak zoufale, že jsem byla na čerpací stanici a málem prodávala po obchoďácích kosmetiku... Na většinu odeslaných životopisů totiž inzerenti buď nereagují, nebo už mají plno a nebo je to prostě práce pro magory... A pak mi z ničeho nic dvě kamarádky dohodily práci u nich ve firmě... Tak teď přijímám pojistné události na vozidlech . Mám za sebou první výplatu a zatím pohoda... A už se možná konečně schyluje k přes rok plánovanému stěhování.. Dokonece i Kubišta se o to zajímá čím dál tím víc . Tak snad už co nejdřív budeme ve svém... Shrnu tohle všechno tím, že jsem pořád šílená tlustá pipka, jen už ne blonďatá... .          Paaaa a majte sa .