Tak a je to tady . Po skoro půl roce sněhu, ledu a teplot hluboko pod bodem mrazu přišla vytoužená obleva... . Sníh roztál, teploty jsou tam kde ty zimní jen bez znaménka "mínus" a sluníčko nám dopřává nabírání energie kolik jen budeme chtít...

   Jenže.. Tohle období zeleně, květů všech možných i nemožných rostlin a příjemného ovzduší mě začíná mírně deptat... A proč? Ne proto že je konečně krásně a že člověk může vysedávat na lavičce s novinami a cigárkem, ale proto, že lidé na ulicích už nechodí v kabátech a zachumlaní jako medvědi v brlozích...

   Pod co mám sakra schovat břicho za které by se nemusel stydět kdejaký čtyřicátník? A kam s pozadím, které se suveréně rozkládá kde chce? No, asi tohle všechno budu muset skladovat pod vytahaným trikem.. Neee, fuj, to nee, na to mě neužije . Ok, sportem ku zdraví... Vrhla jsem se na to sice pomalu, ale jistě . I když na druhou stranu si říkám kam se všichni honí? Z kultem vychrtlin?

   Dost už bylo omílání všeho co bylo řečeno dávno . Jdu si užít sluníčka a v sobotu prvního fotbalového zápasu s pívem na lavičce . Majte sa