Ráno byla Pat jako první vzhůru. Do svého bločku si zapisovala úkolyco budou muset s Helen udělat!Bylo to složitější než si Pat původněmyslela.. Tohle totiž není jako u jejich kamarádek.Těm poradila změnuvizáže, ale to nebyl Helenin problém. Helena byla velice hezká apůvabná dívka. Helena mě daleko složitější problém, a to že bude musetse stát normální dívkou s normálními přáteli s normálními problémy.Možná by bylo nejlepší, kdyby si Pat promluvila se strejdou(Heleninýmotcem). Pat dost dobře věděla že je to starý bručoun, že to půjde velmisložitě, aby ji neustále neskákal do řeči,..Pat se podívala na hodiny,na hodinách bylo 9:27. Každou chvilku by mohla vstát Helen…

"Dobré ráno Pat" uslyšela za sebou Pat. "Jé, dobré Helen" řeklaPat.Mezi děvčaty stanulo hrobové ticho. Nakonec ho Helena přerušila."Tak co máš dnes v plánu" řekla Helena. "No je neděle, zítra jdeš doškoly. Tak by to chtělo abys zavolala Karla, že zítra je módnípřehlídka.Že se tam sejdete třeba v 9:30. Tatíček ji určitě napíšeomluvenku.. A ať vezme sebou i Danu a Magdu." Řekla Pat. "Ale, já nikamnechci" Vyhrkla Helena. "Však ty nikam nepůjdeš, dál se neptej a udělejco ti říkám." Odpověděla ji Patricie. Helena už beze slova šla a začalavytáčet Karlino číslo… Z druhého konce se ozvalo přeslazené : Prosím,kdo je tam?. Helena byla na to zvyklá tak reagovala obyčejně, alePatricie myslela, že neudrží smích. "To jsem já Helena, Karlo zítra jena obchodním domě módní přehlídka,šla by jsi tam? Začala se zebe Helenasoukat Patriččin plán. "No jasně, že váháš, vezmu sebou i Danu a Magdu"řekla s nadšením Karla. Patrika vyskočila radostí jak ji její plánvychází. Dokonce i Helen měla v očích jiskřičku, že konečně udělalaněco jiného než ji někdo neustále přikazoval jak co dělat. Pat si tohou Hely všimla.Hodně ji to těšilo. "Tak a teď druhá část našehoplánu"řekla Pat. "To je co???" divila se Helena. "Kdo byl z tvé nebojiné třídy tvoje nejlepší kamarádka před těma třeba barbie ?" řekla taktrochu smutně Pat.Helenu ta otázka dost zaskočila. " No moc si tonepamatuji" řekla Helena. " Jen pěkně vzpomínej, ty lenochu" začala sePat smát a hodila po Heleně polštář. "No, měla jsem kdysi nejlepšíkamarádku, je od nás ze třídy.Teď je sama." Začala vzpomínat Helena.Šlovidět, že si vybavila i ne moc příjemné vzpomínky. "Víš, já se snímusela přestat kamarádit,….." odmlčela se Helena. Pat nestihla nic řícta Helena se pustila do vypravování. "Byla to nejskvělejší holka, mělyjsme moc společného. Karlu a spol. jsem neznala..Vždycky jsme siříkaly, že nás nikdy nic nemůže rozdělit,… A.. a … rozdělil.. Do dneškasi to vyčítám,jen se o tom už nebavím. Táta ji a její rodinu nemělnikdy moc rád.Nejsou totiž nijak bohatá rodina. Mě to nevadilo.Mělajsem ji moc ráda." Řekla sklesle Helena. "Hely, jak se jmenovala?Jakémá číslo?Detaily!" řekla Pat.

"Jmenuje se Tamara.Ano, její číslo si pořád pamatuji" řekla Helena,ale pořád nechápala nač to Pat chce vědět. Vždyť už se s Tam roknebaví. "Tak ji k čertu už zavolej, nač čekáš" řekla velmi promyšleněPatricie. " To,.. to,.. to prostě nejde" vyhrkla ze sebe Helena. " Pročby to k sakru nešlo?" začala Pat dělat Heleně přednášku. " Vždyť po tomvšem, zdálo by se jí to nějak divné, nemyslíš?" odpověděla Hela. " Typesimisto" pokračovala Patricie. "prostě ji zavoláš a řekneš ji, žetoho lituješ, a že kvůli takovým maškarám sis nechala utéct svoujedinou nejlepší kamarádku jakou jsi kdy měla. A to nepočítám sebe"škodolibě se usmála Pat. Helena váhala co má vlastně udělat, aby zaseněco nepokazila.Vůbec Patriciiným plánům nevěřila. Helena už sechystala natáhnout ruku pro telefon, ale Pat byla rychlejší. Podala hoHeleně a Helena začala pomalu vymačkávat Tamařino číslo. Dlouho tozvonilo a Helena každým dalším zvonění byla čím dál víc nervóznější..Najednou to zvedla Tamara. "Ahoj, to jsem já Helena, prosím těnezavěšuj to, vyslechni mě." Vychrlila ze sebe rychlostí blesku Helena."Spletla sis číslo? Co chceš?Nemám moc času." Řekla udiveně Tamara."Víš, no, pořád se na mě tak moc zlobíš?" řekla smutně Helena, alecítila že každým Tamařiným slovem ji něco uvnitř jí hřeje.Koho bynehřálo slyšet svou nejlepší přítelkyni po takové době mluvit..I kdyžteď už její nejlepší přítelkyní nebyla, Helena ji tak měla ráda pořád.Celou dobu co byla s Karlo.. "Na tebe ne, na tvého otce a Karlu!Ty jsijen jejich loutka!!!" řekla smutně Tamara. "Já vím, dlouho jsem otcinechtěla vzdorovat, teď už prostě nebudu ta poslušná Helenka!NECHCI!"řekla rozhodnutě Helena. "To děláš dobře, ale pořád nechápu, pročzrovna MĚ voláš." Vrátila se ke své první otázce Tamara."Chci, chci,ale nebudeš se zlobit, vid že ně?" řekla opatrně Helena.Přitom vědělaže Tam se na ni nikdy vlastně ani neuměla zlobit, měla totiž srdce napravém místě. "Ne, nemám proč se zlobit, tak už to vyklopHely."odpověděla Tam. "Hely, ona mi řekla Hely"nesla se ta slova Heleněv hlavě pořád dokola. "Hely, si tam??" Helena byla totiž ticho a Tam sezačala i bát co se děje.. "Jo, jo sem tady.Já jen byla tak trochuzaskočená, že jsi mi řekla Hely."odpověděla zaskočená Helena. "Vždyť jeto tvé jméno ne?"začala se smát Tam. "Chtěla bych se tě zeptat, jestliby jsi mi dala ještě možnost být s tebou nejlepší kamarádka. ŽÁDNÁKARLA, PROSTĚ NIKDO." Řekla potichu Helena.. "Říkáš, žádná Karla, Danaa Magda?" ujišťovala se Tamara. " Ano, žádná z nich." OdpovědělaHelena. "Fajn, poslední možnost. Tak mě napadá, co takhle jít dnesodpoledne na naší oblíbenou zmrzlinu??Tedy pokud je to tvoje pořádoblíbená zmrzlina."ptala se Tamara. Helena málem zapomněla mluvit, alepo chvilce zase našla ztracenou řeč.. "Jasně, ráda, moc ráda.Tak ve dvěu Cukrárny?"ptala se Helena. "Jo, ve dvě tam.Teď už musím.Tak ahojHely." Rozloučila se Tamara. "Ahoj Tam" odpověděla Helena.

Pat byla na svou sestřenku velice hrdá. "První část máme hotovou..Ted jen postupovat správně." Řekla hrdě Patricie.

pokračování příště.......