Já Tě přece znám

Poznala jsem Tě jaký jsi, tvůj pohled spustí průběh myšlenek v mé hlavě, ano, i beze slov mé myšlenky najdou odpoveď, tvůj pohled odpoví na každou mou otázku, a tvůj úsměv? Je jich strašně moc, každý znamená něco jiného, ale já Tě přeci znám, byl jsi v mém srdce pánem, i úsměv mi odpoví, nevěříš? Proč už si nepamatuju, jak krásné oči máš, do kterých jsem se dívala, když jsem byla ta nejšťastnější, proč už nevím, jak vypadá tvůj úsměv? Vidím Tě se smát, ale ten úsměv nepatří mě, vidím tvé oči- tvůj pohled, ale už nevím co znamená, pohledem uhýbáš. A co tvůj hlas? Stačilo pár slov, nedokázala jsem odolat, ale to Ty přece moc dobře víš! A teď? Tak dlouho jsem tvůj hlas neslyšela, tvůj úsměv neviděla - jen ve snech v kterých jsem já pánem budoucnosti -  v mích snech kde jsem pořád s Tebou. V mém životě se odehrála pohádka. Měla krásný začátek, ještě krásnější průběh ale špatný konec - ale proč? Pohádky přeci nekončí špatně - to Ty jsi byl hlavní hrdina, ten který rozhodl o budoucnosti, která nás dva rozdělila.

moc moc krasny

Přidej komentář