12.Prosinec 2008

Cesta nocí (Moje básně / kresby)

Za noci temné mé kroky ulicí jdou vpřed,
ač tíží mne myšlenky jdoucí časem zpět.
Myšlenky na všechny zlé věci, které prožil jsem.
Celý jsem jimi zůstal oslepen.
Ukáže však jen budoucí čas,
zda to vše pominulo a nebo se to vrátí zas.

Život je krutý a dává to znát,
proto se musíme občas i smát!
Každý hledá cestu životem svým,
aby on byl tím nejlepším.
Tak važte dobře každý svůj krok vpřed,
nelze totiž vrátit ani o kousek zpět.

Já stále trestán za svou minulost jsem,
tak snad někdy budu odměněn.
Třeba si počkám dny, týdny nebo roky,
snad si mě najdou ty šťastné kroky!

10.Prosinec 2008

Já chci vědět... (Moje básně / kresby)

Proč po bílém dni přijde temná noc?
Proč je někdo chudý a někdo toho má moc?
Proč někdy člověk smutkem slzu roní?
Proč se všichni někam ženou a pořád něco honí?
Proč někteří radost dávají a jiní ji zase berou?
Proč se někteří lidé do vás sero*?
Proč radost jiní ze střípků vzpomínek skládají?
Proč někteří ony radostné střípky nemají?
Proč je na světě tolik zlých lidí?
Proč vzniká ten hněv, který někdo pak sklidí?
Proč všichni musí jednoho dne zemřít?
Proč musíme všichni tomuto faktu věřit?
Proč musí básník skládat smutné básně?
Proč když je na světě tu a tam krásně?
Proč existují ty špatné chvíle?
Proč někdo končí s kudlou v týle?
Proč vůbec píši tuhle blbou báseň?
Proč? Protože se cítím mezi všemi jako naprostý blázen...

Zamyšlení (Moje básně / kresby)

Sedím uprostřed pokoje sám,
všude dokonalé ticho kolem sebe mám.
Minuty běží pomalu jako roky,
očekávám snad za dveřmi slyšitelné kroky?
Vím že nikdo nepřijde a nejspíše ani ty,
už převládá ve mne pocit prázdnoty...
Jednu myšlenku za druhou si pokládám,
já sám to asi už nezvládám.

Chtěl bych ti říci tolika slov,
tak přemýšlím, jak jen bych moh.
Jsi mé sluníčko na obloze vysněné,
když venku je temno za noci probděné.
Jsi radostí mého života, když není mi zrovna nej,
já splním ti vše, tak něco si přej!
Jsi jak můj anděl strážný,
který pomůže, i když to už není skoro možný.

Důvěru svou jsi ve mne svěřila,
ač nevíš, zda dobře jsi ji udělila.
Já vím, že tobě vždy věřit mohu,
že by jsi mi nelhala ani trochu!
Já mam tě rád za to jaká jsi,
jsi prostě nejlepší!!

Chtěl bych ti nabídnout to nejcennější co mám,
kus svého srdce, pro tu nejbáječnější co znám!

Ovčí sny (Moje básně / kresby)

Je noc jako ze sametu,
je noc jako z pohádky,
na nebi luna v plném svitu,
upíjí hvězdné pohárky
a převrhla je na svůj šat
a vykouzlila mléčnou dráhu,
já přál si nejmíň tisíckrát
jako krajinou bělostného sněhu,
klouzat se v závějích hvězd
a objevovat nové světy
a na zem modré z nebe snést
a prozkoumat chvost u komety.

To už je dávno,
to jsem byl malý,
než přišlo ráno,
když všichni spali,
já cestoval jsem po vesmíru,
jak prstem po mapách
a do očí jak do papíru
jsem balil hvězdný prach.
Snad ráno si ho slunce vzalo,
snad vánek mi jej rozfoukal,
přemýšlel jsem ,co se stalo,
co jsem se ho nahledal...

Dnes už jsem velký a mnohé již vím,
tehdy jsem nechápal,že pouze sním,
a tak jsem začal psát básně,
abych si své sny vyplnil,
všecko už dopadlo krásně,
už se mi žádný neztratil.
Jak utíkal čas,rostlo i snění,
já k světlému tajemství přiložil ret,
vysnil si dívku a myslel,že není
a pak jsem ji potkal a poznal ji hned.
To pro ni tu dnes skládám své básně,
aby můj překrásný sen,nestal se světlem,
jež opět mi zhasne,
když na oční víčka zaklepe den.

07.Říjen 2008

Už vím..... (Moje básně / kresby)

Už vím, jak slané je moře, je to jako pramen žalu ukrytý v hoře.
Už vím, co je to neštěstí a smůla, když je z tebe naprostá nula!
Už vím, co je závist a lest, není to pro mne zrovna čest.
Už vím, co je zažít nudu, je to jako bodnutí nožem osudu.
Už vím, co je zármutek a žal, je to jako by mne mocný plamen zevnitř spaloval.
Už vím, jak je život krutý a plný nástrah, jako by po tobě už sápal tvůj budoucí vrah.
Už vím, jak modré je nebe, až mne z toho pocitu doslova zebe!
Už vím, jak temná je noc a já v ní volám o pomoc!
Už vím, že nejde zastavit čas a tak prosím, aby přešlo to zas...

Hodiny letí, dny i roky a já k tobě chvátám mílovými kroky!

Už vím, co je štěstí i radost, a nemám toho pocitu nikdy dost!
Už vím, že hranatá není naše Zem, měl bych to asi říci všem!
Už vím, jak voní rozkvetlá louka sladce, je to jako snít sen o pohádce.
Už vím, jak slunce hezky v létě hřeje, každá tvář pod ním pookřeje.
Už vím, jak krásně bílý je v zimě sníh, a všude se rozléhá dětský smích.
Už vím, že existují i andělé, vidím je když koukám na oblohu za noci probdělé.
Už vím, co je mít opravdového přítele, někoho, kdo ti vždy bude stát při těle.
Už vím, jak nádherné je žít a na tom světě někoho mít!
Už vím, co je to lásky žár, je to jako velký dar!

Jsem rád za to že tě mám, podnikneme spolu velký plán,
cestu až na konec světa, utíkat budeme rychlostí světla...

----------
Jedna z mojich starších. Sheepa

O Autorovi

  • Jméno Sheepa
  • Region Šumperk
  • No tak jako jsem obyčejný člověk, který se rád baví, poznává nové lidi a hlavně miluji srandu a spoustu dalších věcí... Zde se už moc neukazuji, kdyby někdo chtěl komunikovat aktivně, tak zde: www.facebook.com/opeska
Můj profil

Přátelé