Sheepova ovčí salaš

Okolnosti poslední doby měly za následek, že jsem si nedokázal ani trochu času urvat na to, abych mohl rozepsat svůj oblíbený deníček, jak jsem slíbil. Kdybych měl od nového roku zavzpomínat na všechny věci, které se odehrály, tak by mě jistě ani 6 popsaných listů papíru nestačilo. Proto navrhuji kompromis, že napřed si v rychlosti shrnu dění od posledního zápisu.

Svoji ruku jsem si již dal do funkčního režimu. Ostatně koho by bavilo všechny své oblíbené činnosti provádět druhou rukou, než je jeho hlavní.  Ale zase po sundání sádry jsem měl pár týdnů rehabilitace a ty jsem si opravdu užil. Po takové masáži jde člověk domů pak jak znovuzrozený...

Ani se nebudu zmiňovat o tom, že práce na dohnání jsem měl jako na kostele. Proto také píši zápisek až teď a ne jak jsem plánoval dříve. Musím však již zaklepat na dřevo, že onen časový schůdek jsem již trochu srazil a teď jsem zase začleněn do procesů všedního dne.

Z posledních událostí mě asi nejvíce v paměti utkvěla party, kterou jsem byl nafotit pro můj portál www.partycity.cz . Byla to párty Evropy2 s Pavlem Cejnarem. Musím uznat, že tak jako ten večer jsem se dlouho nepobavil a navíc i Pája byl docela rozjetej.  Domů jsem přišel snad až někdy kolem 11 hodiny ranní, což mne docela deprimovalo, neboť většina jezdila do práce a nebo šla z práce a já šel teprve domů, abych mohl jíti usnout spánkem spravedlivých. No ostatně ač dodatečně, tak se na většinu fotek můžete podívat: >> ZDE <<
No a že jsem se mordoval celý večer s reportem, tak jsme nakonec dali zase jednu vzpomínkovou na které vypadá opravdu nadšeně.

Protože budu muset jít zase něco dělat, abych si tu jen nepsal poznámky, tak to nějak pomalu a nenásilně ukončím. Příště asi načnu své oblíbené téma o ženských a jejich myšlení, protože to co na mě v poslední době některé valí za perly je snad neskutečné. Většina z nich říkají, že chlapy jsou největší „hovada“, ale mě by jen zajímalo, proč má zkušenost je ve většině případů přesně opačná. Ale to si necháme na jindy, protože to by bylo na delší zamyšlení. Každopádně si myslím, že si stejně nemáme jak chlapy, tak ženský co vyčítat. Na každé straně se najdou chyby. Já například s vinou vždy začnu od sebe a pak až ji přehazuji teprve dále, když je jasné, že ve mně nebyla...

Sheepa aka Ovce

Autor Sheepa at 09:05 | Permalink | Komentáře

Ač jsem původně chtěl použít nadpis nějaký ve stylu „brzký comeback“, tak jsme nakonec od tohoto nápadu upustil neboť jsem si říkal, že jistě v mnoha lidech to vzbudí pocit, že se hodlám zmiňovat o jednom seriálu na televizní obrazovce. To tedy nikoli a proto tedy raději nadpis hezký český.

Navzdory situaci, že jsem původně zamýšlel a chystal napsat obsáhlý článek k poctě nového roku, tak se bohužel k plnění tohoto plánu nedostalo... Ne, že by se mi nechtělo, ale bohužel můj plán zkomplikovala zlomená pravá ruka, která je v sádře. Z toho plyne, že tento článek píši převážně levou rukou a tak nebude ani tak obsáhlý, protože těch několik vět mě vyřídí na zbytek dne.  Nejvíce na tom všem je ale kuriózní to, že jsem onu sádru dostal 24.12. ( tedy na štědrý den ). Inu někdo si naděluje ponožky, jiní zase mobilní telefony a já, abych byl zase něčím originální, tak jsem si nadělil zlomenou ruku a sádru.

Každopádně 23 už bych měl jít na sundání, tak se pak vrátím k některým věcem a trochu rozepíši věci za poslední dobu. V hlavě mám materiálu více než dosti, tak nezbývá nic jiného, než to z té hlavy jen sesmolit do psané podoby. A proto se zatím do té doby opatrujte a nelámejte si ruce jako já.

P.S.- Nejde se skoro ani poškrabat. Ještě, že mám nůž a špejli.
P.P.S.- Případné překlepy mi snad prominete.

Autor Sheepa at 08:27 | Permalink | Komentáře

Ač je pravda, že jsem v poslední době na svůj blog trochu pozapomněl, tak zase ale nezapomněl dočista. Přidal jsem pár svých básní, přičemž moji aktuální náladu vykresluje asi ta poslední „Já chci vědět...“. Nezažil jsem dnes opravdu pěkný den a poslední dobou přemýšlím, zda nějaký pěkný vůbec ještě zažiji. Ale než úplně odbočím od tématu, tak bych rád udělal souhr věcí, které se udály za poslední dobu. Pokud vemu v potaz, že mé dny jsou hodně takové monotematické, protože ono probudit se, pracovat, trocha volna, jít spát a zase znova není nic, co by se někomu chtělo popisovat a pro ostatní vůbec číst. Inu dobře, zjednodušme to úplně nejvíc. Nic nového se prostě nestalo! A pokud k tomu někdy v budoucnu dojde, tak to sem jistě napíši včas.

Přesunu se ale k hlavní pointě mého toku myšlenek a to vzpomínek. Ano, vzpomínky jsou součástí každého z nás a jistě máte takové, na které vzpomínáte rádi, u kterých si můžete říci, že to byl trapas a pak i ty, které by jste nejraději vymazali z paměti nadobro. U mě převládá v poslední době ta poslední kategorie. Ačkoli se snažím je všemi způsoby dostat pryč, tak se prostě pořád vrací a nedají mi pokoje. Někdy je to opravdu už na zbláznění a nejhorší na tom je, že vlastně nikdo vás ani pořádně nechápe a všichni vás mají za cvoka... Za toho mě už musí míti většina mého okolí a upřímně se jim ani nedivím. Protože je tohle veřejné místo, tak zde samozřejmě nebudu rozpisovat vše do detailů, což je možná i škoda, protože by si někteří i mohli udělat obrázek o tom, jaké mohou míti obyčejní lidé strasti. Inu uvidíme, jakého konce se dotápu, třeba nakonec se někdy rozepíši trochu více.

Trocha bych ještě přesunul proud mého psaní k jednomu zamyšlení. Vždy mi do hlavy bylo tlačeno, že za „období lásky“ se považuje jaro. Sakra, tak buď někteří moji známí zaspali dobu a nebo se to přesunulo na zimu. Jde o to, že je „teprve“ desátého, tak já už řešil tolik afér kdo se s kým dal dohromady, kdo zase neví jak dále, koho kdo trápí apod., že bych to i na prstech obou ruk nespočítal. Asi to bude tím globálním oteplováním.  Nejlepší na tom všem je, že všem vždy pomohu a u mě to vždy zůstane stejné. Inu zde platí krásné pořekadlo, které se na mě hodí: Kovářova kobyla vždy chodí bosa. Teď už to beru opravdu s úsměvem, ale dříve mě to dost deptalo. Jsem věděl, že se mě jednou ty hodiny psychologie budou hodit ( Tedy ne, že bych to dělal kuli tomu, ale mě prostě psychologie baví obecně. ) Asi se nechám posvětit a budu zpovídat lidi ve zpovědnici.... Né, teď si samozřejmě dělám srandu, ale když to tak vezmu, tak mě pomáhání lidem vždy bavilo a hlavně je vyslechnout. Ale o tom zase někdy jindy...

Takže když to tak shrneme, tak by se to vlastně celý ten článek dal popsat jednou větou: Volný čas – NUDA, vzpomínky – špatný a na houby, láska – žádná ( no možná by se nějaké našly, ale všechno je to porozebrané a nebo o tom neví ). Takže vlastně nic nového u mé. Jsem to pořád já ta stará OVCE!

P.S.- Už se blíží Vánoce, takže si připravím rozsáhlý report a navíc přidám pro všechny básničku jako přání, kterou jsem si letos připravil již včera. 

Autor Sheepa at 03:30 | Permalink | Komentáře