« Domů | bueh » | 2.11 » | . » | - » | Aaka a pan vlak » | nekonečný let » | září » | únor, březen » | tak nevím... » | Tak už píšu z USA »

: I

Prave ted...vsech sest mych ja....prave ted koukaji vsechny casti mne jednim smerem.(Coz se nestava)

Koukaji, mrkaji a  cekaji.

Jeden plamen sžírá duši....druhý plamen taky pálí....těžko říct, který  může pálit víc...ale druhý...ten duši ještě víc rozpaluje. Do takové míry, až se sám člověk stane tím plamenem.

Každý se rád nahne a nechá se hřát.....Začne pálit víc...a víc...a ruce se odtahují...z druhé strany pálí zase ten druhý...nakonec člověk zůstane mimo vše.Jen jedna mysl uprostřed ničeho.

Fascinuje mne ta  situace.

hraje mi porad jednicka

 

Tak moc bych teď chtěla psát...Času je ale málo...

patek

..všech šest mých já se koukají jedním směrem.

Koukají ..........................................se zájmem napětím a ...úsměvem?