pozdrav z jedné části mého mozku

predstav si,jak se rano za rozbresku zrdcadli vychazejici sluce na hladine.Ten odraz vypada temer totozne,jako skutecnost.Z travin vyleze zaba,a chysta se skocit do vody.Jenze ted nevi kam ma skocit.nevi co je skutecnost a co iluze...odraz,klam.Zavre tedy oci,rozbehne se a skoci.Dopadne do vody.Jak jinak vzdyt skutecnost je tak vzdálená.jak dopadne na hladinu,rozbije odraz vychzejiciho slunce a kruhy rozbehnute po hladine rozvlni obraz.Voda tak ukaze svou lež,kdyz se prevlikla za slunce.Vzdyt je to jen obycejna voda.Jak to ze si dovoli hrat na neco co neni??Jakmile zaba zjistila,co voda udelala vyskocila zpet na breh.Otocila se a zase nevedela na cem je.Místo vody uz byly jen dva vychody slunce.Jakmile nekdo odhalil jeji lez,okamzite ji obhajila a skryla za novou.......Co si myslíte o vode??Je to lharka,nebo s jejim zrdcedlenim,ktere patri k jeji prirozenosti nic nenadela??

Autor Shitaiii 30.Září 2007 v 18:19 | Permalink