Moje stinná stránka...

Tak tam tak nestůj a nedívej se jak upadám, protože, protože mi to pořád vůbec nevadí.

02.Prosinec 2009 | My distressful...

Možná pochopíš pár věcí,až si to přečteš..

Nevadí mi to,

Vůbec mi to nevadí.
Jako bys byl houpačka,
A já jsem dítě které spadlo
Je to jako způsob, kterým jsme se hádali.
Doby, kdy jsem plakala
Přešli jsme k ranám.
A každou noc,
Je tady ta vášeň.
Takže to musí být správně,
Mám pravdu?

Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, ať už se sem víckrát nevracím.
Nebudu Ti připomínat,
Žes říkal, že bychom bez sebe neměli být.
Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, že už mě nepotřebuješ.
Tak nepředstírej,
Že mě vůbec nemiluješ.

Nevadí mi to,
Pořád mi to vůbec nevadí.
Je to jako jeden z těch zlých snů,
Kdy se nemůžeš probudit.
Vypadá to, jako by ses vzdal,
Měls dost.
Ale já chci víc,
Ne, nepřestanu,
Protože prostě vím,
Že se vrátíš.
Mám pravdu?

Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, ať už se sem víckrát nevracím.
Nebudu Ti připomínat,
Žes říkal, že bychom bez sebe neměli být.
Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, že už mě nepotřebuješ.
Tak nepředstírej,
Že mě vůbec nemiluješ.

Tak tam tak nestůj a nedívej se jak upadám,
Protože, protože mi to pořád vůbec nevadí.

Je to jako způsob, kterým jsme se hádali.
Doby, kdy jsem plakala
Přešli jsme k ranám.
A každou noc,
Je tady ta vášeň.
Takže to musí být správně,
Mám pravdu?

Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, ať už se sem víckrát nevracím.
Nebudu Ti připomínat,
Žes říkal, že bychom bez sebe neměli být.
Ne, nevěřím ti,
Když říkáš, že už mě nepotřebuješ.
Tak nepředstírej,
Že mě vůbec nemiluješ.

Já Ti nevěřím.

By:         I don't believe you-PINK

napsal/a: Ske_c 14:40 Link komentáře (0)



PRO CHAMÍTKO!

30.Listopad 2009 | My distressful...

Jako vím, že slunce zítra vyjde znova
Zopakuju Ti kdykoliv tyhle moje slova
Že Ty jsi ta, kterou jsem hledala už léta
Ty jsi ta, s kterou moje duše vzkvétá
Ta jediná, s kterou šťastná můžu být
Sny naplno snít a životem dál jít

I když jsem sama, na Tebe myslívám
Na ten den, kdy jsem Tě poznala, vzpomínám
Protože koho znám, tak ten záviděl nám
Jaký jsme Ty a já byly dokonalý pár

Ty jediná víš co znamená
Když říkám Ti tak jak můžu jen já
Beruško má, milovaná
Prozraď mi, čím jsi mě okouzlila

Nikdy předtím jsem takhle nemilovala
Snad si to jen myslel, nebo si na to hrála
Vždycky hledala jsem moc a pokaždé našla málo
Probouzela jsem se sáma ráno co ráno
Ale od toho dne, kdy jsem Tě poznala
Můj život se změnil, nový rozměr dostal
Teď neumím si představit bez
Tebe ani den Beruško věř, že jen jen pro Tebe tu jsem
.........
Možná je to klišé, ale Ty sama víš.. Učiň jak chceš, ale věz, že každou vteřinu, kdy jsem byla bez Tebe,  jsem s Tebou v duchu byla.
 Znáš mě, nemohu Ti dát více, než sebe sama, ale tentokrát Ti dám sebe celou, nejen tělo ani nejen ducha...Snažila jsem  se sama sobě namluvit, že jsem na Tebe zapomněla, ale milovat jsem nepřestala..Stále Tě miluju ..A Ty víš, že Ty mě také..Bez žádných přetvářek.Vzpomeň si na naše chvíle, když jsme se chystaly ke spánku a obě si rozpustily vlásky,..Já mám stále motýlky v břiše...Zeptej se mých přátel, všichni Ti řeknou to samé..To,že na Tebe nedokáži přestat myslet. Odepiš mi cokoliv chceš a hlavně to, co cítíš, i kdyby to mělo bolet..Nebo třeba neodepisuj nic..
Ale já, jsem to napsala tady..A mohla jsem Ti zavolat, mohla jsem napsat Tobě osobně...Né, já to napsala tady, kde si to může přečíst kdokoliv. To je dostatečný důvod, že to myslím upřímně,ne, princezno moje?
P.S: Všechny básně, věnované ,,Vysněné" apod. jsou pro Tebe.

napsal/a: Ske_c 01:13 Link komentáře (0)



Čti!

| My distressful...

Tohle je konec, viď? Napsala jsem Ti poslední sms,na kterous neodepsala..A věř mi, že po třetí už do stejné řeky nevstoupím...To věčné odmítání,nepochopení jak slova tak gesta,básně..Ne, promiň, ale na tohle nemám a ani mít nechci..I přesto, že teď posluchám naše songy a vzpomínám jak krásné to na počátku bylo..Víš, co je zajímavé? Že když teď ty písně poslouchám, nechápu,proč mi na Tebe tak seděly...Každopádně, Ti přeji jen to nejlepší, jsi fajn holka, ale ne pro mě. Krásnej život a sbohem.

napsal/a: Ske_c 01:13 Link komentáře (0)



Všichni máte v hlavách nasráno, ale ja nejvíc..

11.Červenec 2009 | My distressful...

Sedím..Spíše ležím..Nemyslím, dívám se. Jen se dívám...Okno, záclony, skříň, stůl.Mám žízeň. Flaška ledovýho čaje vedle mě..Nemám žizeň, mám divnou chuť v puse..Divný pocit v žaludku, divný pocit v duši..Deprese? Život, dny,faleš lidé..Palí mě oči, kouř z cigarety..Měla bych přestat.Zas začínám myslet..Tichá kulisa textů..Umyté vlasy,..Mám chuť jít ven. Slzy v očích, není důvod, nikdy není ten správnej důvod.Je mi zima. Někde v zadu, hodně v zadu, slyším TY řeči..Ale dělám, že jsem neslyšela, stejně se k nim zase jednou vrátím, sama si nejsem jistá, jestli moje vzezření není jenom falešnej postoj, který mě vyčleňuje ze společnosti, stejně jako veškerý moje chování, s nikým nechodím, sex, sex,sex, kecy, přetvářka, nenávidím sex.Pouhá formu využíváni...Co víc může člověk obětovat než své vlastní nitro za trochu falešnýho porozumnění a pár panáku v tom debilním baru s těmi lidmi kteří se ožerou a jsou stejně ubozí jako úplně všichni dojednoho, jen na to musí mít vlastní bar.Prostě se mi nechce, mám dojem, jako by to k ničemu nebylo, jako by mi šlo o něco jinýho, ale nevím jistě o co, a oni tohle všechno taky nepochopí zrovna jako můj styl života, moje chlastání, všechno moje..., stejně nemá smysl se k nim nějak víc přidružovat, protože tyhle myšlenky mi už nemají co dát.Mám chuť na cígu..,,Tak mladá a kouří",seru vám na to, šahám po cigárku ,,vykuřuje si tu před otcem, to je vychování, Maky ale ty fakt kouříš jednu za druhou,umřeš na rakovinu"...Blablabla..Kecy..Kdysi jsem je nenáviděla..Teď jsou mi jedno..Všechno, všecičko na celém světe..Všichni jsou strašně daleko, zastření za tím obláckěm dýmu, co se předemnou vznáší..Nejspíš se baví, nebo jen tak pijou pivo v ňákým zasraným pajzlu, jít třeba do vinárny..,,To né, to se nehodí, lidi by koukali, dvě holky..kecy", moc slušnych lidi, nebo spiše lidí,kteří si na to hrajou, moc očí, moc vidí, i stěny slyší a kecy a tak, dozvěděla by se to maminka, mě je dvaadvacet,jsem samostatná inteligentní svéprávnáosoba a dalších milion pičovin,ale hlavně aby se to, že si to třikrat denně rozdáváš se svojí starou nedozvěděla maminka..Máš v tý hlavně nasráno a jen se přetvařuješ, stejně jako všichni, kterýma se obklopuju  a jsem obklopená a proto asi nejvíce já sama. Nejpravděpodobnější je, že se někde daleko milujete, nebo máte spíše fádní, ohraný sex, kterým si snažíte namluvit jak strašně a jak bláznivě se máte rády..,,To není jako s ní,mě to už ani nebaví"..hahaha..Nebo taky možná ne,je mi to jedno a už vůbec nechci v duchu řešit lásky svých kamarádek, nebo spíše šuken. Deptá mě to. Měla bych zavolat Robášovi. Měla,chceš, budeš,chceš..Já nechci být a muset to chtít...Další cigárko..Chtěla bych se s Ní mazlit, chtěla bych, aby mě milovala, ona ale taková není..Anebo možná taky je, ale já nechci věděr kde. Potáhnutí z cigarety, dým, kouř a ty myšlenky..Jo, ty mě serou nejvíc. A já dělám, co jsem si nenaplánovala, nějak je mi smutno, najednou strašně toužím po Ní a vím, jak je mi nedostupná..Stejně jako před lety, když jsem přišla na svojí úchylku,závadu, pak myslím na buddhisty, zdá se mi, že bych jim měla věřit, ale to je jen módní trend, chci v něco věřit, ale ty vědecký teorie a podobný píčoviny mi vždycky všechno vyvracejí, kde jako má bejt Bůh, nebo Dharma, Alláh, či kdoví co, když my jsme vznikly z nějaký chemický reakce v pravěkým moři, tohle je evoluce, žádná Genesis, nejsme principiálně nijak odlišný od šutrů kolem nás, jste prach a v prach se obrátíte, nikde v našem těle není žádná odlišná hmota, všude jenom vodík, kyslík, uhlík, železo apod., nikde žádná tajemná sloučenina duše, nic originálního, a pak nějaká láska..., jenom potřeba ukojit příslušnou sliznici v těle, zakódovaná potřeba množit se, já mám zrovna v tomhle místě systémovou chybu,syntax error, jsme už asi hodně složitý organismy, čili chyby jsou čím dál víc pravděpodobný, běžná poruchovost při zpracování dat, občas někde vypadne nějaký vstupní port a člověk nevidí, neslyší, nechodí, je lesba, nežije, něco jako procesor, ještě nějak definovat city do dvojkový soustavy, sestavit pravdivostní tabulku logický funkce a můžete k procesoru připojit porty LOVE-IN a LOVE-OUT, a máte vystaráno, za dvacet let se počítá s vyvinutím umělé inteligence, návod a schéma byly v dubnovým Amatérským rádiu. Podesátý stejný song..Leze mi to na nervy, vše je stejný, na stejný komerční úrovní, nic novýho, ohraná písníčka, stupidní předělávky ničeho .Ať už to jsou Ty soubory, neboty jejich slavný kecy o tom co se má a nemá, co je ještě v mezích normy...Samý zákazy, nový zákoníky..,,Slečno nekuřte na té zastávce-vždyť chčije a vy tu taky kouříte-já jsem příslušný orgán a jen kontroluji, jděte odsud"..Víte kterej konečnej orgán mi můžete zkontrolovat..Buď jsou všichni kolem totálně blbý s slepí, protože vážně věří, že si žijí svůj ,,dokonalej sen, kterej si samy vybudovali" anebo já nadprůměrný génius, když vidím, že maj totální hovno stejně jako já..A pak ty klasické pomrdané otazky, aby řeč nestála,..Jak se máš a je všechno v pohodě a zas plnou hubu keců,odpovídám a sklopím oči, nerada se na někoho takovýho upřeně dívám, na svojí matku, na známé, na všechny takový lidi, uhýbám před nima pohledem a oni si pak myslí, že lžu, ale já když lžu tak se právě dívám do očí, logicky jsem to obrátila, protože lžu v jednom kuse . "Toho znám," hm, to není dobře, vždycky se taky všichni znaj, i když já tu skoro nikoho neznám, všichni znají mě a dobře si mě všímají, jednou na to dojedu, protože na všechny tyhle známosti kašlu.Nemám nic. Druhý den bloudím po městě, v hlavě mám šílenej myšlenkovej nátlak: jsem lesba, tohle se neodpouští, jsem na nic, zbytečná, trapná osůbka ztracená v moři šesti miliard lidí na týhle planetě, kde miliony lidí hladoví, střílí po sobě, umírají na nemoce, nemají kde bydlet, mrznou a bojují se svýma závislostma a já jim nejsem schopna pomoct, tak jako nikdo nepomůže mně, protože moje problémy jsou malicherný a čistě moje osobní, který si vytvářím sama, každý týden musím sežrat několik tablet neurolu, abych se dostala do normálu, proč mi pomáhat, tohle je určitě taky jenom toxická psychóza, v budoucnosti se prej budou drogy klonovat podle současnýho trendu, když bude trend být odtažitý, budou se vyrábět drogy, který tenhle pocit budou vytvářet, tuhle drogu já nemám, všechny problémy lidí mě čím dál víc trápí,  myslím pořád na všechny svinstva světa (i ta moje), na všechny sviňárny, co jsem udělala, každej člověk za život udělá pár opravdu velkých sviňáren, nikdo není bez viny, jednou se budou klonovat i lidi, pak takový genetický poruchy, jaký mám já, asi nebudou možný, výborně, jeden problém budoucnosti si můžeme škrtnout, ale mě ještě nikdo neškrt!

napsal/a: Ske_c 17:21 Link komentáře (0)



Odvaha?

20.Květen 2009 | My distressful...

Tohle a tamto a pak zase tohle...Pak bobis,pak nevim,pak dej mi cas,pak libacka,plouzak,sladka slovicka....Vis co holka?Strc si tohle vis kam...Nikdo po Tobe nechtel dozivotni vztah ani nedelni obed s rodinou....Jen a pouze,trochu,vazne jen malinko iniciativy...Jen naznak neceho,co by se dalo brat jako pobidka...Ale ne,tak ne..Tobe to bude stejne jedno,vid?Ja vim..A to uz jsem si myslela,ze bys po tech dlouhych mesicich plneho vyuzivani ostatnich jen k sexu,mohla byt ta,jejiz jmeno nezapomenu po dalsim panaku..Chyba

napsal/a: Ske_c 21:20 Link komentáře (2)



Mareš....;)

07.Leden 2009 | My distressful...

Miluju tvůj usměv, směješ se tak krásně
Miluju tvý gesta, slova a básně
Miluju když sníš o cestě na pláž Thajskou
Miluju když víš, že fakt namám rád rajskou

Miluju tě tak jak miluje strom svoje květy
Miluju tě tak Jak ve Španělsku kastaněty
Miluju ty tajný, tvý záhyby těla
Miluju když říkáš copak by jsi chtěla

Miluju tvý pochyby, co si máš vzít na sebe
Miluju tvý pohyby, když se vznášíš do nebe
Miluju ty okamžiky, kdy mě máš tak ráda
Miluju ty chvíle kdy ti můžu umejt záda

Miluju tě večer když celá prostě záříš
Miluju tě ráno jak se při tom tváříš
Miluju tvý vášně, co se z nitra derou
Miluju tě strašně, miluju tě celou

napsal/a: Ske_c 20:58 Link komentáře (0)



Snílek, blázen, cvok a parchant.

27.Prosinec 2008 | My distressful...

Ano, dobře, asi mi nezbýva nic jiného, než přiznat, kdo doopravdy jsem

Snílek, blázen, cvok a nejspíše trochu i parchant. Jsem ale taky smrtelník. A jako každý smrtelník taky dělám chyby, které s úctou přiznávám  a na které jsem náležitě hrdá. Protože jen ten, kdo si vlastní chybu umí přiznat, se z ní dokáže i poučit. Život mě občas děsí a nevím co od něj čekat, taktéž jsem na tom i s láskou. Když už jsem si myslela, že je tady někdo, kdo mi ukáže ,že se nemám čeho bát, bylo to naopak. Člověk na mě jen hledal jen chyby aby mi je mohl náležitě vyčíst a pak se ještě divil, že jsem hledala spásu jinde a také, že jsem se upla na někoho jiného.
A proč se mi pořád někdo snaži namluvit, že se chovám špatně ? Co je tak špatného na tom, že chci na vlastní kůži pocítit to, co znám jen z vyprávění ? ,,Lásku"..Tu lásku s velkým l ?Tu, která se neptá? Tu, ve které nebude čas ani místo na faleš, přetvářku, ani nevěru? Ne jen být s někým proto, že ,,Nám to sluši" nebo proto, že ,,By jí to mrzelo" .Chci zažít lásku, která bude tak silná, že na takové malichernosti, jako jsou třeba hádky, vůbec nezbyde čas ?Tu ve které budem žít jen jedna pro druhou a ne vždy jen ta jedna pro tu druhou a ta druhá, pro tu třetí, jako jsem to zažívala dosud?Milovat se s touhou pramenící z lásky a ne z lásky pramenící z touhy...Zachvět se při každém pohledu a ne hledět na to, jak se vaše láska chvěje pod očima jiné...Tančit v extázi, ne být kritizována za každičký plně nedospělý pohyb...Společne hasit plameny vášně, ne stále vyhledávat někoho třetího, kdo vám s těmi plameny pomůže. Lásku, která je tprělivá a laskavá, není žárlivá, nenádýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat, neraduje se z nespravedlňosti, ale těží z pravdy, ale hlavně tu, která všemu věří, vše chápe, všechno snáší, pro vše trpí, ve vše doufá a vytrvává a hlavně tu, která nikdy a v ničem neselhavá ..Nesobecky cítít a činit věci, které vedou k dobru té druhé bez ohledu na to, zda si to příjemce zaslouží, či nikoli..
Jsem snílek, protože něco takového neexistuje ? Blázen, protože v dnešním světě už na takové hlouposti nezbýva čas ? Cvok, který si myslí, že může mít při svém postavení, věku a orientaci právo na něco, co mohou mit jen ti vyvolení ? Či snad parchant, že to vše chci ? Nejspíše ano. Ale dle mého, jestliže mluvim lidským a andělským jazykem, ale nemám lásku, stala jsem se zvučicími činely. A jestliže mám dar prorokování a jsem seznámena se všemi posvátnými tajemstvími a vším poznáním  a jestliže mám všechnu víru, abych přesazovala hory, ale nemám lásku nejsem nic. A jestliže dávám všechen svůj majetek, abych nakrmila jiné, a jestliže vydávám tělo, abych se chlubila, ale nemám lásku, vůbec mi to neprospívá.

napsal/a: Ske_c 22:02 Link komentáře (1)



Přečti si ti to,prosím segru :-)

13.Prosinec 2008 | My distressful...

Pokud si to čteš Ty, jež to patří, brzo poznáš, že je to jen pro Tebe....Štveš mě.......Jdu pro Kiku na nádr.....Už jsem Ti to někdy řekla?Ne?Tak Ti to říkam ted..Nehorázně me sereš!!...Sem tam nějaké to číslo.....Jak si asi myslíš, že se mi to poslouchá?Chceš vědět, co právě dělám?Sedím sama doma,poslouchám H16-Milujem ,píšu a kouřím....Maky,když ona je tak nádherná....A vzpomínám na Ty časy,na Ty hovory.....Nikdy se mi s nikým tak pěkně nepovídalo.Zavolám Ti zase zítra...No tak už to řekni!Ne,Ty prví,...Dobře............Miluju Tě!...A pak,spolu,celé dva dny,každou minutu,...Kdybys byla starši,tak bych tě bral,..To máš ale blbý,..Pod zlato,jdeme...A pak ,osudová chyba mého života ?Ne, věř mi , že ne...Makyno???-Jdem domu broučku?Vím,nebylo to nejsprávnější....A pak.když jsi přijela ,už ale ne tak úplně za mnou....Nemůžu-proč?-Myslela bych na někoho jiného...A pak znova,opět né za mnou...A pak se to stalo....Ona tam byla taky..Ja prošla kolem našeho stolu a musela jsem se rozběhnout ven...Někdo za mou běžel,ale Tys to nebyla..Tys měla hodně práce.......Market!-Co??Nech mě být!Vidělas to?Ony se líbaly!!-Já vím.....-Ne,nevíš!Panebozeže,proč??...-Pojd sem-...Když ja ji mám tak strašne moc ráda...Hlavně nepřestat mít rád,hlavně nepřestat mít rád...A pak návrat zpět, oči uslzené, Ty jsi s ní stála u baru a ani sis nevšimla,že jsem utekla,že jsem se na to nemohla dívat....Dnes už tě chapu ,cítila jsi k ní,to co já k Tobě,neviděla jsi nic ,stejně jako já viděla jen Tebe,nedalo se říci ne,že?Neklepaly,prostě vstoupily......A potom?
A pak přišla ona a já doufala,že mou lásku vyléčí...Bylo to sice o trochu lepší,ale Tys tady pořád byla..Nedalas se vymazat z paměti,bylas jako něco ve mě,součást nechápala jsem proč,ale ted vím,že proto,že máme tolik spolešného a že Ty vždy budeš součastí mého života…A jednoho dne, že se znovu potkáme..Po tak dlouhé době Bála jsem se ,že se to znovu vrátí s nechtěchtěla jsem at chodíš...A přece jenom jsi došla..Pohled,pozdrav,letmé obejmutí...A bylo to pryč!Už se mi nepodlamovaly kolena!Má nová láska to dokázala..To okouzlení bylo pryč a já už v tobě viděla jen starší ségru a človíčka pro kterého bych dala ruku do ohně....Ani nevíš,jak jsem štastná, že jsem pochopila,že Ty jsi možná skvěla holka a já možná taky,ale že Ty nejsi skvělá holka pro mě a já pro tebe...Ale i tak zlato,jsi měla,máš i budeš vždy mít právoplatné místo v mém srdičku a vždy tu budu pro Tebe!Mam Tě moc ráda.

napsal/a: Ske_c 11:06 Link komentáře (1)



Jak to všechno začalo...?

14.Listopad 2008 | My distressful...

Jak to začalo............?

V tramvaji...Vím, zdá se to jako klišé ...Seděla jsem ruku v ruce s jednou slečnou, koukala z okna ,nevnímala nic..Pak mihem zkoukla dění v tramvaji a zrak mi ustanul na jedné ženě..Při prvním pohledu mi bylo jasné, že tohle je ona . ..Ta ,kterou jsem vždycky chtěla a tu, kterou v blízké budoucnosti také mít budu..Láska na prvnví pohled? Možna......Přec spíše ale osud...

Nevím,jak přesně to popsat..Jen prostě......Že jsem si  tu chvíli byla jistá,že ona je jiná než ostatní...

A pak, když jsen ji potkala podruhé....Druhá náhoda ,či druhý zásah osudu...Bylo to pár vteřin..Pár minut z celého života člověka..Ale já uvěřila, že tohle náhoda není, že tohle je znamení. A  přesně v tu chvíli....V tu dannou chvíli jsem se rozhodla, že tohle je ten člověk...Člověk s kterým chci chodit ,člověk ,který mě podrží a člověk,se kterým chci strávit pár let (-neli zbytek)  života...

napsal/a: Ske_c 11:25 Link komentáře (0)



Btw...:

| My distressful...

Ja jen, aby jste si nemysleli, že se zamilovávám na potkání......Už je třeba podle basní.Když to vememe s nadsázkou,jsem basnik.Každý ,ac sebelepší básník, potřebuje inspiraci.Ja píši poezii milostnou.Tudíž potřebuju rozvíjet své myšlenky a pocity k lidem.

MÉ LASKY

Dohromady si v mém životě vydobilo místo asi jen pět žen.Veřte, že je to málo, vzhledem k tomu,že mým ,,lesbickým" životem a postelí prošto děvčat cca...No řekněme, že jeden člově by je nespočítal na všech prstech, co má....Z těch pěti slečen..První bylo mé uplně první děvče v životě a také v postely...Druhá je člověk ,který mě provázel celými dvěma roky mého života a myslím si,ze ani ona si kolikrát nebyla jistá, jestli mne tak strašně moc miluje, nebo nenávidí..Třetí je někdo, kdo mi byl neposkvrněnou láskou a vzorem celý rok v kuse a přitom si ani nejsem jistá,jestli se doted dozvěděla,že existuju...Čtvrtá, nevím, jestli největší omyl či osudová láska mého a ta pátá momentální a konečná,je žena ,která mě naučila, že mám právo take brát a nejenom dávat...A za to ji budu už navýdy vděčná..

napsal/a: Ske_c 02:00 Link komentáře (0)


Starší články >