05.Leden 2016
Jsme strůjci svýho štěstí. Na každýho dojde řada Mít svý plány, ideály. Zpět se neohlížím. Víš přemýšlím nad vším špatným co se ve mě hromadí.. Je to jako vlak,kterej nikdy nezastaví. Tuhle cestu jsem si vybral a už to nejde vrátit. Možná to vidíš jinak nebo to nepochopíš-prosím tě jen o jedno a to je odpuštění.
vložil: Skrasa
¤
