Jistě se vám to už taky stalo. Stále jste v jednom kole, buď někam jdete, nebo se od někud vracíte a vzápětí už zase pospícháte někam jinam. A pak se jednou stane, že se zastavíte a jen pozorujete ty ostatní, kteří hrají stejnou roli tohohle hektického světa - pospíchat, pospíchat, pospíchat...jen aby nám náhodou něco neuteklo. Je to jak obrovské mraveniště a já mravence nesnáším...naskočila mi husí kůže když jsem si uvědomila, kolik s nimi máme společného. Nedivme se, že lidé ve čyřiceti umírají na infarkty a jěště donedávna zdraví lidé končí v blázinci. Vždyť tohle může potkat každého z nás. Takže lidi, zpomalte!