Tak a je to...Po vice nez dvou letech sem se uplne spravila a je mi zase dobre...Sem s lidma ktery mam rada a u kterejch mi je dobre..Rano zase vstavam s usmevem i kdyz je to treba v pul 4 a venku je hnusne, pres den mam pohodu bez nervu a v noci? Radsi se ani neptejte jaky sny se mi zdaj hehe :p Nicmene to svedci o jednom..Jsem zase stastna..A verim a doufam ze uz ted budu stale :) Dekuju vam vsem kdo na tom mate sebemensi podil :) Mlask :-* napsal/a: e..RiCzKa 10:15 | Link komentáře (0)




Dnes jsem vnitřně umřela...Nejprve mě zaplavil takový pocit štěstí jaký sem nikdy nezažila ale v zápětí se rozplynul...Nahradil ho pocit beznaděje, smutku, bolesti...Srdce se zastavilo, nemohla jsem pobrat dech..Do očí se mi vlily slzy..Nebyla jsem schopna vnímat vůbec nic..Jen tu bolest...Co jsem si proboha myslela? Že si pro mě přijedeš jako princ na bílém koni? Ne..Nežiju v pohádkách..Nejsem princezna a ty mě nevysvobodíš ze zajetí..V tom si musím pomoct sama..Nikdo mi nepomůže..Musím se probrat do reality v níž ty nejsi..V tvé realitě není pro mě místo..I když se zdálo, že ano...Zase jsem snila, představovala, přála si...Ale mé přání nebylo vyslyšeno...Máš svůj život do kterého mě nechceš..Nezbývá mi, něž to respektovat..Nemůžu dělat nic jiného..Vztekám se, brečím, dusím se a zabíjím...Ale k ničemu to nevede...Když nechceš ty...Na lásku musí být dva..Já jsem zase sama..O to víc je to horší, když vím, že i ty skrýváš své city ke mě...Ty to víš co cítítš..Neumíš se s tím poprat nebo spíš nechceš..Není to lehké..Vím, znám to...Nechám tě schovaného ve svém srdci stejně tak jako tomu bylo a je dodnes...Budeš tam na věky, do té doby, dokud nezemřu...Snad se potkáme v příštím životě a budeme konečně spolu...Věřím a doufám..Neztrácím naději..Už teď bych chtěla zemřít... napsal/a: e..RiCzKa 14:38 | Link komentáře (0)



Bolest, smutek??   04.Duben 2009


Kde jsi? Proč se neozýváš? Proč se mnou nechceč mluvit? Vím, že přemýšlís, vím že se bojíš..Nevíš co máš dělat, jak se zachovat, jak se rozhodnout..Ale co mám dělat já? Taky nevím co dělat, jak se chovat..Mám ti psát? Mám se snažit? Chceš čas..Dávám ti ho..Chci ti ho dát..Ale když ti nebudu psát nebudeš si myslet, že tě nechci? Neřekneš si: Ona nepíše, je jí to jedno tak já se snažit taky nebudu? Mám strach..Mám starch větší než ty..Vím to..Ty ne, nemůžeš..Myslíš si, že jsem sobec, že chci rozhodnutí hned..Ale tak to není..Chtěla bych si s tebou povídat, jen tak..O tobě, o mě..Poznat tě, vědět jaký jsi po dvou letech..Aby si ty věděl jaká jsem já..Aby sme věděli oba..Nechci nic víc..Do té doby než se rozhodneš ty, nechci nic víc..Nechci na tebe tlačit, nechci tě k ničemu nutit..Chci jen aby si věděl, že tě mám ráda..Víc než ráda..Nevím jak je to po tak dlouhé době možné ale je to tak..Je to silnější než kdy před tím..Udělala jsem tenkrát chybu..A nebo možná ne..Kdo ví jestli by nám to tenkrát vydrželo, jestli by jsme spolu mohli být..Teď už jsme starší, dospělejší, víme co chceme..Já to vím..Ty víš co chci, po čem toužím, co si přeju..Ten strach mě zabíjí..Čekám ne rozsudek a bojím se..Bojím se tak, že nevím jak dlouho to vydržím..Jak dlouho mi bude bít srdce, jak dlouho vydržím být usměvavá a říkat všem: Mě nic není..Oni to poznají a šťourají..Nemám to ráda..Žiju sama uzavřená do sebe, se svým smutkem..Čekám..Budu zase štastná? Jako jsem nikdy nebyla? Záleží to jen na... Prosím, nenech mě znovu umřít..Nenech NÁS znovu umřít... napsal/a: e..RiCzKa 17:46 | Link komentáře (0)



Comlicated melody...   29.Březen 2009


Ona..Myslela, že vše co způsobuje bolest na duši je pryč..Že slunce, jenž prorazilo cestu tmou a osvobodilo srdce od žalu už bude navždy zlaté..Šedivá barva opět zahalila její nitro..Tentokráte však zármutkem tak silným, že nedokáže vnímat cokoli jiného..Zármutkem dva roky starým, jenž se včera probudil..Zármutkem, který je svým způsobem zároveň krásný..Cesta z něj bude buď jednoduchá, nebo nesmírně složitá a douhá..Jednoduchost by se jí líbila..Srdce by zase plesalo a její tvář by rozjasnilo tisíce světlušek..Na tupý, bolestivý náraz druhé cesty nechce myslet..Vždyť paprsek zde ještě pořád září, neuhasl docela..Zatím nedovolí studenému ledu obalit tu tepající schránku skrývající touhu..Ještě ne, ještě není čas..Trpělivě čeká a doufá...Vše záleží na......

napsal/a: e..RiCzKa 17:37 | Link komentáře (0)




Přemýšlíte taky občas nad tím co jste mohli mít a totálně ste to pos.ali a nebylo z toho nic? Jak ste si ze začátku říkali: Vždyť mě to vůbec nevadí..Chtěla jsem to tak... A za nějakej čas, když se proberete k realitě a zas uvažujete jako normalní člověk, si uvědomíte, co ste udělali a chcete to moc vrátit zpátky...Jenže ouha..Ono to nejde..A co teď? Na řadu přichází moje nejvěrnější přítelkyně deprese a já upadám do těch zkurvenejch EMO stavů, který nechci zažívat, protože sem se natrápila už dost!!! Na venek působíte klidně a vyrovnaně ale nejbližší to na vás stejně poznají a šťouraj do hloubky vaší duše a snažej se z vás dostat to temno...Nechcete se s nima bavit, nechcete se bavit s nikym..Chcete si nerušeně brouzdat myšlenkami, utápět se a dusit..Kolem sebe spostu vykouřenejch krabiček cigaret, prázdný flašky od nejrůznějšího chlastu a prášky na bolesti hlavy a břicha..Je vám zle z toho jak nic nejíte, nepijete..Z toho se mi chce zvracet, ze všech těch věcí co sem udělala a co se mi staly za poslední půl rok se mi chce ZVRACET!! Ze sebe...A zase pořád dokola..Sama sedim, sama myslim, sama žiju, sama sem.... napsal/a: e..RiCzKa 12:27 | Link komentáře (0)



Nová etapa života...   04.Únor 2009


1.2. mi bylo 20 a když opomenu, že si ani moji nejbližší nevzpoměli na moje narozeniny tak je to vcelku klidnej den...Z vyplat, které činily 28000 mi zbylo po odečtení všech nesmyslných dluhů od mého vedení 121 korun českých (slovy stodvacetjedna vážení a milí), tudíž nejsem do minusu heh Ale nenaděláte nic, takže se můžu jen nahlas smát ovšem v nitru pláču...No nic, babička vždycky říkávala: Peníze budou a my nebudem...
K narozninám jsem si dala opravdu velký dárek..Stěhuju se do Plzně...Dneska strávím první noc v novém bytě (nezpíval o tom někdo, někdy, něco??) Uvidíme jak dopadnu mimo Jičínské luhy a háje..Nechtěla jsem se stěhovat z tohoto malebného městečka, ovšem můj osud tomu chtěl jinak..Uvidíme jak mi štěstí bude nakloněno do budoucnosti..Doufám, že ne tak, jako doposud..Protože v ten moment by mi nezbývalo nic jiného, než navštívit poprvé a naposledy Nuselský most v Praze...No dost bylo melancholie, sarkasmu a černého humoru..Ode dneška po dalších 30 let ze mě bude cetka, doufejme, že se ve zdraví dožiju i té -sátky, stěhuju se do Plzně a v pátek nastupuju do nového zaměstnání..Docela dost nových kroků v mém krátkém životě..Jestli se budu ještě tenhle rok znovu stěhovat, podotýkám že by to bylo po 4. za půl roku, tak mi z toho asi jebne pepka a můžete mě navštívit v Bohnicích...Do tý doby se budu pohybovat po Plzni, popřípadě Jičíně, popřípadě na netu ( mosty zatím vynecháme) :) No nic užijte si den tak jako já a hlavně: Don´t worry, be happy my honey :-*

napsal/a: e..RiCzKa 23:01 | Link komentáře (0)



Dle tohodle se řídím..   21.Leden 2009


Když oči říkají něco jiného než jazyk, zkušený člověk se spoléhá především na jazyk očí.... napsal/a: e..RiCzKa 03:34 | Link komentáře (0)



Deník nymfomanky :)   16.Leden 2009


 Nadpis ve vás může vyvolat mylné myšlenky o obsahu mého příspěvku..Ani se nedivím..Avšak není tomu tak..Včera jsem v Plzeňském Cinestaru shlédla film nesoucí tento název..Musím říct, že ve mě zanechal nemálo myšlenek a pocitů...Valerie, jenž je hlavní hrdinkou, se potýká se svým životem který je velice pestrý, tedy po sexuální stránce..Její nepřekonatelná touha k sexu jí však brání v jakémsi „rozletu“...Nemá v životě jinou náplň, celé dny a celé noci přemýšlí jen o sexu..Muži jí berou jako tzv. Sexuální mašinu, za což si prakticky může sama, a zpočátku jí tento stav i vyhovuje..Ovšem stále něco dokonale nevyplňuje její touhy a pocity..Lidi jí většinou odmítají a koukají na ní skrz prsty..Je na světě úplně sama, jen se svými milenci a jedinou kamarádkou...Chtěla by žít jako ostatní ženy, normální život s manželem, dětmi a poznat nejsladší a nejkrásnější cit na světě: Lásku...Jediný kdo jí rozumí je její babička, vyvrátí její nepřekonatelný strach z budoucnosti a klade jí na srdce ať užívá každý den života jako by byl poslední..“Nenech si nikým vzít svůj život, své touhy, svoje přesvědčení..Užívej si dokud si mladá...Dělej jen to, co ty sama chceš..“ Poté hned umírá..Val se boří svět, jediný člověk, který jí kdy rozuměl a povzbuzoval je nenávratně pryč...

Při hledání nového zaměstnání narazí na Jaimeho, který jak se zdá, by mohl být její osudový muž..Konečně začíná žít jako osatní..Poznává lásku, něhu, má pocit bezpečí..Ovšem toto opojení netrvá dlouho..Jaime začně neuvěřitelně žárlit, je agresivní, zlý..Dusí Valerii všemy možnými způsoby, poprvé mu odpustí..Avšak poslední kapka nastane když si to Jaime před jejíma očima rozdává se šlapkou a řekne Val, že dítě které čeká, není rozhodně jeho..Její nervové zhorucení je na místě..Celé dny nevychází z bytu, nejí, nespí dokonce ani nemá touhu na sex..

Po čase se z toho dostane a najde si pro sebe více než vyhovující zaměstnání..No zaměstnání, začne pracovat v bordelu...Prvotní opojení mizí ve chvíli kdy jí Pedro brutálně znásilní, protože se nechce stát jeho ženou...Valerie je zoufalá, znovu dopadla na úplné dno..Nemůže být nikdy šťastná, pokaždé ji někdo ublíží...

Nakonec se stejně vrací ke starému způsobu života...Nemůže žít s někým jiným než je ona..Potřebuje k sobě někoho, kdo jí bude naprosto vyhovovat hlavně po sexuální stránce, někoho komu nebude vadit, že si užívá s jinými muži..Potřebuje být především sama..Sama sebou...

A proč sem vlastně píšu tyhle věci? Protože Valerie mi někoho víc než dost připomíná..Ne, že bych byla náruživá nymfomanka!! Ale její myšlenky a zážitky ve mě zanechali pocit nečeho důvěrně známého, nečeho co je všude kolem mě, kolem nás všech...

Proč dělámě věci, které dělat nechceme? Proč se stále přetvařujeme? Kůli tomu, abychom se někomu zalíbili? Aby si okolí myslelo jak jsme úžasní, bezchybní a dokonalí?

Stejně se vždy vrátíme k tomu, co nám dává pocit stěští a jistoty. K tomu co nás naplňuje a cítíme se dobře. Proč se měnit kůli okolí? Ti praví přátelé s námi stejně zůstanou ať jsme jakýkoliv..A ostatní? Potřebujeme takové lidi k životu? Myslím, že ne...Pokud vás někdo nebere takového jaký jste a snaží se vás změnit, stejně si sním nikdy v životě nemůžete rozumět...

Takže, co z toho vyplývá: “Nenech si nikým vzít svůj život, své touhy, svoje přesvědčení..Užívej si dokud si mladá...Dělej jen to, co ty sama chceš..“ ,

napsal/a: e..RiCzKa 13:15 | Link komentáře (0)



Úkryt v kapuci..   09.Leden 2009


Znáte taky ty dny kdy vám je nesmírně krásně a všechno vás těší? Svět je rozzářený a vy si říkáte: Konečně štěstí zabočilo na správnou stranu a dorazilo ke mě.. Toto příjemné období v  mém životě trvá maximálně tři dny..Poté přijde opět rána..Zákon padajícího hovna nezklame a zapůsobí na vteřinu přesně..Stačí jeden pohyb, jedno slovo, jeden pohled a už víte, že se všechno začne sypat jak domeček z karet..To za čím jste se honili a vydali neskutečné usílí aby ste toho dosáhli je světelnou rychlostí pryč...Práce, bydlení, peníze, život...Vztahy?Lidi, kterým ste věřili, vám začnou házet klacky pod nohy,vy se snažíte, vysvětlujete, obhajujete..A pak si říkáte Proč vlastně? Stejně vás nikdo neposlouchá, nebo spíš nechce poslouchat..
V takových chvílích se schovám do tmy teplé kapuci, do uší našroubuju sluchátka s oblíbenou muzikou, schoulim se do klubíčka a nechám hlavu v mém brouku konat své dílo... Nezbývá nic jiného než se vyhrabat z pod zemské kůry, spatřit světlo světa, postavit se na nohy, udělat kolem sebe ještě větší pancéřovanou stěnu a začít od začátku..Snad to tentokrát vyjde..Jednou už musí...

napsal/a: e..RiCzKa 17:17 | Link komentáře (0)



Přítelkyně deprese :(   07.Leden 2009


 

P(l)íseň duše

Úmorně tíží mne

klestí..

Je to jak dostala bych

pěstí..

Už člověk nemůže

štěstí...

Opět zas umirám

rtuť..

Mučí mne, stahuje

hruď..

Hluboká propast

suť..

Šedivé stíny

studí..

Ze sna derou

budí..

Svědomí černé

sudí..

Duše se dere

drásá..

Žíly se rvou

krása?

Ať už je konec

spása..

Hniloba studená

pot..

Zárodek temnoty

plod..

Ostny,trny,dýky

bod!

Doušek vzduchu

hlt..

Konec..vysvobození..

smrt........

napsal/a: e..RiCzKa 15:32 | Link komentáře (0)


Starší články >