Cítím ten pocit,
co ničí moji mysl,
nenechává nic - než bytí.
Bytí v ukrutných mukách.

Tento žár, co sálá ve mně,
není pojmenovatelný,
a nepopsatelné jsou i hrůzy,
které tvoří v mém vědomí.
Jsem ve velkém pokoji,
ale stejně cítil bych se i v prázdnu,
stejně jako kdekoliv jinde.

Nechci, ani nemůžu,
pohnout se kamkoliv.
Nevidím nic psychotického,
poute smutek v mém nitru,
nitru, které je vším a ničím.
Má duše, mé vědomí,
ani náznak svědomí,
jen smutek.