Dělení drog
Drogy bývají děleny podle různých kritérií

Legálnost a míra společenské akceptace
Držení a užívání některých drog je ve většině zemí trestné. Míra perzekuce uživatelů a/nebo distributorů různých zakázaných drog (jejichž výčet není také jednotný) se však v jednotlivých zemích velice liší. Zejména ve vyspělých západních zemích probíhají zhruba už od začátku 21. století intenzivní veřejné diskuze na toto téma.

V některých zemích byly cestou soudních sporů podniknuty (dosud neúspěšné) snahy pod záminkou náboženské svobody legalizovat užívání některých drog jako formy projevu určitého náboženství.[1]

Legální drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému legislativnímu, celnímu a daňovému režimu - většinou na ně bývá uvalena spotřební daň. Řada drog (zvláště látek tlumících bolest) je přístupná pod lékařským dohledem jako léky.

V ČR jsou např. alkohol, nikotin a kofein legální a jejich označení jako drogy působí poněkud směšně, avšak v jiných zemích je např. alkohol zakázaný a můžete kvůli němu do vězení stejně dobře jako u nás za vaření pervitinu. Ještě horší v západních zemích je situace se snadno dostupnými hypnotiky účinkujícími přes aktivaci benzodiazepínových receptorů at již si říkají benzodiazepíny nebo non-benzodiazepíny[2], které neplatí za drogy a jsou velmi snadno dostupné, i když bylo vědecky prokázáno že způsobují jak psychickou tak fyzickou závislost[3][4] a svým obětem hromadně ničí život a státu kasu (např. v Německu je na sedativech a analgetikách závislého mezi 4.7% obyvatelstva[5] a v Americe 10% osob přiznává že někdy zneužívali prášky na spaní[6]).

Míra škodlivosti
Podle míry škodlivosti pro uživatele i pro společnost se někdy drogy rozdělují na měkké a tvrdé. Toto rozdělení není oficiální a může se v různých pojetích lišit.

měkké drogy - látky obsažené v konopí, kofein (obsažený v kávě nebo čaji), látky obsažené v čokoládě atd.;
tvrdé drogy - heroin, kokain, alkohol, nikotin (obsažený v tabáku), fencyklidin atd.
Někdy se mezi tvrdé drogy zařazují pouze nelegální drogy nebo z legálních drog většinou jenom alkohol. Kritériem je v takovém případě možnost, zda uživatel drogy může pod jejím vlivem ohrozit zdraví či život svůj nebo osob ve svém okolí. Pokud se za kritérium zvolí charakter a intenzita návyku, tak bývá mezi tvrdé drogy často řazen i nikotin, protože charakter jeho působení na centrální nervovou soustavu a neurobiologický mechanismus návyku se od ostatních nebezpečných tvrdých drog podle dostupných vědeckých poznatků nijak neliší.

Druh účinku
Podle druhu účinků se rozlišují:

psychedelika - LSD, extáze, látky obsažené v konopí atd. - někdy jsou označované též jako halucinogeny, pozměňují vědomí;
stimulanty - kokain, metamfetamin, nikotin, kofein atd. - stimulují fyzické a psychické schopnosti organismu, vyvolávají návyk;
opioidy a benzodiazepiny - heroin, morfin, buprenorfin (Subutex), léky podobné diazepamu (Valium) atd. - tlumí bolest, úzkost nebo depresi, vyvolávají návyk;
organická rozpouštědla - toluen, alkohol atd. - mají různé účinky, poškozují tkáně a orgány, vyvolávají návyk;
někdy se vyčleňuje skupina tanečních drog, které zahrnují stimulanty a psychedelika a které se někdy řadí mezi měkké drogy a jiné mezi tvrdé. Do této skupiny se obvykle řadí LSD a extáze, které mají jak psychedelické, tak i stimulující účinky.
V dnešní době existuje řada vědeckých studií, které přikládají drogám léčivé účinky v určitém množství (většinou velmi malém - konopí, tabák, alkohol) ve větším množství pak drogy fungují jako jedy pro lidský organismus. Další drogy se běžně používají v lékařství jako anestetika (morfin).

Způsob aplikace
Podle způsobu aplikace se rozlišují drogy aplikované například

nitrožilně či jinak injekčně
perorálně (spolknutím)
vdechováním (v plynném stavu nebo šňupáním