LORELEI
03.Září 2009Já sám nevím proč, co to značí, že jsem tak zamyšlen, ta prastará pověst k pláči mě týrá dnes po celý den.
Vzduch ochladl, už se stmývá a tiše plyne rýn, zář slunce dohořívá a na hory pad stín.
Na skále sedí panna, má démantový pás, je celá ošperkovaná, češe si zlatý svůj vlas.
Má zlatý hřeben v hlavě, češe si, zpívá si, zpívá si tak dojímavě, co spívá, ach, co asi?
Lodník je dojat tím zpěvem, ten zpěv ho tak ošálí, že upoután lůzným zjevem, si nevšimne úskalí.
Vír lodku podemílá, už nahnul se její kraj, to všechno zbůsobila svým zpěvem LORELEI...
Heinrich Heine: Kniha Písní
napsal/a: T.Enzik 10:22 Link
