Večer už do tmy se halí,
snad naše plány neodhalí
Snad naši touhu do tmy skryje,
touhu po jedu co nemá ani zmije
Už přišla noc a hvězdy záře
osvěcuje naše tváře
A krásná Manon darebnice
vzhlídla se v kouzlu půlměsíce
Tak osude budem si hrát?
- Má mě rád, nemá mě rád?-
Láskou se souží či po jiné touží?
Ne.... on už jen nocí bídně se plouží
Milenci našli si jinou zábavu
Asi se chtěli odlišit od davu
Vždyť je Máj!
Hynku, kde šumí borový háj?
Proč Vilém s Jarmilou
nejsou bok po boku?
Že bys jim nedal
na lásku záruku?
Pozdní večer, lásky čas....
A co za touhu je to v nás?
Láska už nemá v srdci prim
Mácho, je to pervitin!
To pro co se ještě žije
To pro co naše srdce bije
....................
Dalsi rano..a zase jsme tu MY
ja a ty...
Dve dlane co navzajem se dotykaji,
dve zubozena tela, co ztezi prezivaji.
Dve duse co navzajem si lzou,
a nase spolecna laska-laska zivena jehlou.
Byli jsme jako dva kvety napustene stejnym jedem...ale k vuli posledni davce prezil z nas jenom jeden.
Když jdu domů ze školy,
přemýšlím nad úkoly,
co mě asi dneska čeká, další krásnej den??
Sotva příjdu do pokoje, rozdrnčí se zvonek
Máma koukne z okna, volá ,,ANO, KDO JE"?
,,Dobrý den, je Lenka doma? chceme zkouřit trávu!
A ona se pousměje ,,už vám vařím kávu''
No my jointa umotáme, na Filipe, začni.
Já zavolám ,,hola, mámo dáš si s náma taky?''
Usměje se, ,,Jasně už jdu, nenechám vás čekat"
A už svírá mezi prsty monstrózního špeka.
Zkouřená jsem jen tak z lehka,
,,trávy dala bych si víc''
Punťa vstane, ,,není problém, Leničko má, stačí říct!"
Vezme bongo rozžhaví ho, no a já dám první šluk,
rozkašlám se, po pár chvilkách zkouřená jsem jako puk!
To je krásné odpoledne s mýma lidma ve stavu
zítra to zas zopakujem, až se domů dostanu!! 
Už nenacházím smysl života...
Už nemám kam bych mohka jít...
Už není žádná jistota...
Už nedokážu ani snít...
Už není to co bývalo...
Už nejsou to ty časy...
Už není doba kdy se mi krásně zpívalo...
Už slyším jenom hlasy....
Hlasy zdáli,co tichounce mi šeptají,
snad jsou to hlasy podsvětí,co k sobě me blíž lákají.
Nechci!já nechci! Kčičím zoufale do ticha...
Tak slyšíš sakra?! Já volám zoufale...
Prosím,přijd mi na pomoc,ječím už trošku zoufale...
Piko je pryč ale s ním i smysl života,
už není vůbec nic,snad jenom prázdnota...
Známe se sice jen dwa roky,
já chci prowázet twoje kroky.
Newim co bych dělala,
kdyby sem tě neznala.
Chtěla bych ti říci jen,
spadlas z nebe,
jsi můj sen.
Ty snažíš se mi pomoci,
já nesmala sem 2 noci.
Pokoučim se toho zbawit,
ty nesmíš začít nikdy smažit.
Jsi jedna z mála,co dáwá mi šance
a nedáwá si se mnou rance.
Pamatuješ,chtěla si to taky brat,
ja nemohla sem ti to dát.
Nedokázala bych zkazit tebe,
když spadla si mi přímo z nebe.
Bud ráda že sis to nedala,
koukni se na mě,jak sem dopadla.
Hul si třeba celou dobu,
ja nebudu mít na tě zlobu.
Hlawně piko nechtěj znát,
ja začínam se toho bát.
Že ty jednou přijdeš s tim,
at se s tebou wysmažim.
Mam tě ráda wíc než sebe,
si anděl co spad mi z nebe.
Wíš, bez tebe muj žiwot není,
snášíš se mnou utrpení.
Musim přestat kwůli nám,
pokud na to ale mam.
Lítam w tom už nákou chwíli,
už nachodila sem pár mílí.
Pro tebe bych klidně zdechla,
už se nikdy nenadechla.
Ty seš holka nejlepší,
co se se mnou rozbrečí.
Nechtěj si ničit žiwot takhle mladá,
dyt já tě mam přece ráda.
Maličká holčička perník si střelila,
teď je z ní feťačka wšechno by wrátila.
Přišla už o wšechno co jí žiwot dal,
perník jí wšechny hezký wěci wzal,
ale ona si stejně střílí dál.
Kdo jí pomůže,
když sama už nemůže?
Největší nenávist je, když nenávidíme sami sebe. Kdo skrývá své pocity,ten skrývá i část svojí duše. Ta nás nakonec vyžere zevnitř a myztratíme vlastní identitu. Zabraňte tomu!!!
Vidět Tě jak líbáš jinou, jak se na ni směješ a jak ona je šťastná, žejsi s ní...proč ji klameš?proč se při polibku s ní díváš na mě?proč se objevíš vždycky,tam kde jsem ja?proč nemůžeme být spolu ani bez sebe?dusíme v sobě touhu která nás jednoho dne stejně přemůže a z nás se stane jedno tělo a jedna duše.Ty polibky, doteky,naše touhourozpálená těla...to přece nemůžeme...nemáš právo se mě dotýkat a já nemám právo Tě líbat...proč můj život dává smysl jenom když cítím Tvou vůni,když slyším Tvůj hlas a když vnímám Tvé polibky...?bez Tebe je život pustý a prázdný a za to Tě nenávidím, mám vztek, že nemůžeme být spolu jenom proto, že každý z nás je úplně z jiného světa, jsme úplně odlišní a nedokážeme se spolu normálně bavit, protože nemáme o čem,děláme věci kvůli kterým potom trpíme, hádáme se a ponižujeme se navzájem jenom proto že jsme oba tak tvrdohlaví a nedokážeme dát city najevo.Já bych to možná zvládla, ale Ty?ne Ty si chces užívat a nikdysi nepřiznáš, že máš někoho rád, že po někom toužíš a chceš s ním být...nikdy nepochopíš, jak strašně trpím když se ráno vzbudím a Ty už vedle mě neležíš, nepochopíš, že proti lásce se nedá bojovat a touhu nikdy neporazíš.Přesně za tohle Tě nenávidím!!naučil si mě být odolná proti bolesti, zadržet slzy když se derou do očí, naučil si mě přetvařovat se a říkat ano když chci říct ne, vzal si mi tělo i duši,vzal si mi smích, pláč i slzy, nedokážu vnímat žádný jiný pocit kromě lásky k Tobě, ovládl si mě celou a z mé osobnosti nezbylo nic.Pohybujuse po tomhle světě jako živá mrtvola!!Naučil si mě toho hodně, ať už tobylo dobré nebo špatné, tak na to zapomenu, ale jednu jedinou věc Ti NIKDY v životě neodpustím!Nelituju toho, že Tě miluju, ale lituju toho,že si mě milovat naučil!!!
Díky smrti má život cenu - Proč si to myslím? ....A proč ne?
Kdyby tu nebyla smrt, neudělali bychom spoustu věcí. Zkuste sipředstavit život, kdyby zde nebyla žádná smrt - žádná spravedlnost.Lidé, kterým visí život na vlásku, si život užívají víc. Snaží sestihnout víc věcí, snaží se dosáhnout svého cíle, splnit všechny svésny. Mít se krásně. Odžít si svoje poslední dny tak, aby jim stálo zato umřít. Aby se mu nechtělo.
To je smysl umírání. Kdyby nebyla smrt, nebylo by pro co žít. Nebyla by tu žádná spravedlnost.
Aspoň "ona" je spravedlivá. "Ona" si přijde včas, "ona" přijde VŽDYCKY.K někomu dřív, k někomu dýl. Ale vždycky je spravedlivá. Vždyckyodhadne, kdy už prostě "nemá" cenu žít, kdy už prostě člověk nichezčího nezažije, když už si nemá za čím jít. Kdy ho může ušetřittrápení. Najde si nás sama ... tak proč jí chodit naproti?
V krvave louzi,
nehybne lezi....mala osoba,
trochu mne zarazi jeji podoba.
Najednou-mnou projede mraz,
pri pohledu na divku, ktera lezi v jehlach.
Kdyz uvidim jeji rozbodane ruce,malem pukne mi srdce.
Bila pena kolem jejich rtu, jako by znamenala osvobozenim od tech promarnenych dnu...
Jedinne co po ni tady zbylo....jen zubozene telo,
ktere to svinstvo tentokrat nezvladlo...
Slabé ruce, štíhlá v pase, a po těle abscesy,
že to s pervitinem přehání, připustiti nechce si.
Co je na tom, že pár hodin je ti vážně skvěle,
když celej tvůj život, kráčí nenávratně do prdele.
Věř mi, jednou přijde, že nebudeš mít peníze,
krutej absťák, křeče, zvracení, ztrácíš všechny iluze.
Začalo to nenápadně, THC si občas dala,
s kamarády se pak smála, za břicho se popadala.
Z lidí, co jí měli rádi, všichni jsou už ztracený,
občas přefikne jí hnusnej feťák, pak zase to zvracení.
Teď válíš se tu v popelnici, nezmůžeš se na slovo,
zavřeš víčka, dech se ztratí – paní SMRT má hotovo.
< Novější články
|
Starší články >
