Ze školní lavice: pokus o fejeton: POPRVÉ
Vím, že teď o prázdninách by se měla škola úplně vypustit z hlavy, já však objevila v počítači jeden z pokusů o fejeton, který nesl původně titul "domácí úkol". Kdyby ste se tedy nudili, je vám moje slohovka plně k dispozici.
POPRVÉ
Učit se, učit se, učit se… Ano, příroda to takzařídila. Člověk je tvor nevzdělaný, ale vzdělavatelný. A vždy se najdeněco, co děláme poprvé. A právě tohle naše poprvé se ne vždy zdaří avyvede podle našich ideálních představ. Není však poprvé, jako poprvé.Rozhodla jsem se napsat o jednom poprvé, které jistě zažije většina znás, ovšem věřím tomu, že mnozí z nás to již mají dávno za sebou.Především tedy dívky.
Jak už jsem řekla, je velká pravděpodobnost,že se s touto činností někdy setkáme, nebo jsme se již setkali. Pocityz našeho poprvé mohou být různé. Někdo si onu aktivitu oblíbí na tolik,že ji vykonává každý den. Jiný se jí snaží co nejvíce vyhýbat. Alekaždý to dělá po svém. Postupem času si jistě každý najde svůj styl,který mu vyhovuje. Někdo to dělá ráno, jiný večer, jistě najdeme iaktivisty, kterým to zkrátka jednou denně nestačí. Třeba proto, žemusí, nebo to považují za svého koníčka. Můžeme to dělat čistě prosebe, nebo pro druhé. Samozřejmě si to můžeme nechat dělat odostatních, ale podle mě z toho nemůžeme mít takovou radost, jak kdyžtomu sami alespoň malinko pomůžeme. Už jen pro ten pocit. Kdy tutoaktivitu začneme vykonávat je čistě na nás. Nejlepší je začít s tím,když se na to cítíme dostatečně zralí a vyspělí. Někdo začne dříve,jiný později. Jeden s tím začne z donucení, druhý možná ze zvědavosti,nebo z nudy. Další se tímto může obětovat pro své blízké, které chcepotěšit. Mnozí z nás se jistě někdy ocitnou v situaci, kdy to budoumuset udělat. Třeba proto, aby přežili. Pokud to bude v této krizovésituaci poprvé, jistě se to projeví na výsledku, může nás zaskočitnervozita nebo strach, kteří dokážou prekérní situaci zhorši, ale jsoumezi námi i takoví jedinci, kteří pod náporem stresu dokáží divy avýsledky jsou na profesionální úrovni. Měli bychom k tomu přistupovatzodpovědně, v životě nejde vzít nic zpátky. Proto bychom se na vařeníměli vždy řádně připravit a vyzbrojit, obzvláště je-li to naše poprvé.
Jak už jsem řekla, je velká pravděpodobnost,že se s touto činností někdy setkáme, nebo jsme se již setkali. Pocityz našeho poprvé mohou být různé. Někdo si onu aktivitu oblíbí na tolik,že ji vykonává každý den. Jiný se jí snaží co nejvíce vyhýbat. Alekaždý to dělá po svém. Postupem času si jistě každý najde svůj styl,který mu vyhovuje. Někdo to dělá ráno, jiný večer, jistě najdeme iaktivisty, kterým to zkrátka jednou denně nestačí. Třeba proto, žemusí, nebo to považují za svého koníčka. Můžeme to dělat čistě prosebe, nebo pro druhé. Samozřejmě si to můžeme nechat dělat odostatních, ale podle mě z toho nemůžeme mít takovou radost, jak kdyžtomu sami alespoň malinko pomůžeme. Už jen pro ten pocit. Kdy tutoaktivitu začneme vykonávat je čistě na nás. Nejlepší je začít s tím,když se na to cítíme dostatečně zralí a vyspělí. Někdo začne dříve,jiný později. Jeden s tím začne z donucení, druhý možná ze zvědavosti,nebo z nudy. Další se tímto může obětovat pro své blízké, které chcepotěšit. Mnozí z nás se jistě někdy ocitnou v situaci, kdy to budoumuset udělat. Třeba proto, aby přežili. Pokud to bude v této krizovésituaci poprvé, jistě se to projeví na výsledku, může nás zaskočitnervozita nebo strach, kteří dokážou prekérní situaci zhorši, ale jsoumezi námi i takoví jedinci, kteří pod náporem stresu dokáží divy avýsledky jsou na profesionální úrovni. Měli bychom k tomu přistupovatzodpovědně, v životě nejde vzít nic zpátky. Proto bychom se na vařeníměli vždy řádně připravit a vyzbrojit, obzvláště je-li to naše poprvé.
