TTerinkka

Bylo nám asik tak dvanáct,když jsme se poprvé viděli a bylo to když u nás na zahradě slavil strejda narozeniny.Ze začátku jsme se spolu moc nebavili páč jsme se vůbec neznali ale o pár hodin později jsme se pomalu překřikovali.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme naše rodiče ukecali a ta osůbka u nás spala.Nvm po jak dlouhý době po tom dnu, jsme spolu byly venku, ale vím jedno a to to, že jsme pak chodili ven pořád.Byly jsme jako ségry, vymýšleli jsme různý pičoviny, a když jedné z nás teklo do bot, tak jsme si vždycky pomohly.I přes ty naše děsný hádky jsme se pořád braly takoví jaký jsme a měli jsme se rádi.Byly jsme nejlepší kámošky a vždycky jsme si říkaly, že to tak už navždy zůstane!Ale po několika letech se stalo něco...a naše kamarádství jako by mělo nožičky a uteklo.Teď už je tomu něco pořes rok, už nejsme nejlepší kámošky, ale pořád kámošky.Když na sebe někdy narazíme, tak vždycky pokecáme a pak si deme každá dál svojí cestou.A jak se říká:"pokud něco ztratíš,vzpomínky neztratíš!"................MTR