Pod nohama cinká pozlacené listí,
A slyšet jde jak vítr větve čistí.
Draci houpají se ve sluneční záři,
Na léto jde únava a smutné stáří

Když vodopád listí k zemi padá,
Vítr si naposled s listy hrává.
Pomalu k zemi nese je,
Tiše a vroucně na koleje.

Vítr pak zůstane sám.
Však nic jiného nezbývá nám,
Než koukat se a dívat se
Jak holá zem zimou,třese se .