Víš,život je složitej. Něco si přeješ a chceš to mít. Jsou tu však lidi, co ti všechno chcou vzít. Třeba není umyslné jejich jednání. Je to jen chtíč co nás pohání.Jít dál, vzít si cos vždy chtěl. Co jsi stratil jsi nikdy nezapoměl. Je to ou kej. Jdi dál. Neotáčej se, nevadí žes mi to vzal. Jdu dál. Tou cestou co před sebou mám. To co bylo už mám. A dávám to, co znám. Všem co si to zasloužej. Je to ou kej.Nikdo se mě nezeptal. Nikdo nad tím nepřemýšlel. Děje se co se dejě a můj osud je můj úděl. Ptám se. Proč? A nikdo mi neodpoví. Každý si za svým stojí. Je to ou kej. Každý jde sám za sebe. Rád se dívám na nebe. Myslím na Tebe. Ale...! Není nic jak má být, tak to je. Vím svoje. Vím co jsem chtěl, co jsem si přál. Vím co jsem udělal i co jsem hrál. Teď mám žal. Přezto musím jít dál. To co mi osud vzal už mi nic nevrátí. Možná, že jsem si i nasral do gatí. Kdo ví. Nikdo ani já to už nepoví.Nikdo se to nedozví. A kdo se ptal? Co jsem si přál? Sám jsem si to nazpíval. Tu píseň proklatou. Pro nás se svetry nepletou. My zkažení. Kdo za to může? Já vím, že mi nikdo nepomůže. Co jsem si tenkrát přál? vím. Povím? nepovím!Proč? pro hovno skoč, to nemá smysl víš. Co bylo už nevrátíš. Můžeš začít znovu,můžeš, ale nevěříš. Jen se svými pocity láteříš. Miloval jsem..Měl jsem rád. Chtěl jsem být nejlepší. Nejlepší kamarád. Byl jsem lhář? kdo ví. To už nikdo nepoví. Je to pryč. Já to vzdal. Nebo ne? Mé srdce to nikdy nezapomene. Chtěl jsem křídla andělů. Chtěl jsem se modlit každou nedělu. Za lásku a přátelství...... tohle se už nikdy nedozvíš. Že měl jsem Tě rád. Že chtěl se to tak. Že vše co jsem hrál, byl jen stín. Stín a klam a tys to nepoznal. Chtěl jsem ti říct, že tě mám rád a nevydal jsem hlásku. Myslel jsem, že to poznáš. Měl jsem něco říct ale nevědel sem jak. Spáchal jsem na sobě sebevražedný atentát. Zahrál jsem to tak. Udělal jsem co jsem udělat neměl a teď umírám, ale vstávám vzápětí znovu. Nejsem tak sláb, ležet? To nemohu. Musím. Musím vstát. Musím jít. Musím říkat co musím. Není jinak. A pravda? musíš umět číst. Číst mezi řádky víš. Vědet, čemu nevěříš. Víš...svět je složitej a život s ním. Ale kdo jsi ty, to já vím. Nemusíš to říct, můžeš zapírat jak chceš. Ale své pravé já upně zapřít nemůžeš. Né, když ti radost dělat má. Že někdo tě zná. Tvé pravé já. Jsem to já. Mám Tě rád. ...a někde hluboko v sobě...i Ty....to víš!