01.Leden 2008
Báseň
Stručná úvaha o smíchu
Miroslav Holub
Při smíchu roztáhneme ústa od ucha kuchu,
nebo alespoň tím směrem,
vyceníme zuby, poukazujíce tak
na dávná vývojová stádia,
kdy ještě smích byl projevem
vítězoslávy nad padlým blížencem.
Vyrážíme dech hezky z hloubi hrdla,
podle potřeby mírně rozechvíváme vazy
hlasivek, případně si také saháme na čelo
či zátylí, nebo mneme ruce a plácáme se
do stehen, poukazujíce tím na dávná stádia,
kdy vítězství předpokládalo
také rychlé nohy.
Obecně řečeno, smějeme se, když námje do smíchu.
Ve speciálních případech se smějeme,
když nám vůbec do smíchu není,
smějeme se, protože je to předepsáno, nebo se
smějeme, protože to není předepsáno.
A tak se vlastně smějeme furt, už proto,
aby nebylo slyšet, jak se pořád někdo
směje nám.
Autor: TereseAnn v 21:06 |
Komentáře (0):