01.Leden 2008
Fejeton o zimě
O tétozimě
Zamysleme se nad naší letošnízimou z perspektivy mladé ženy,která se chce líbit a spatříme hned několikúskalí nepěkného počasí,co se módy týče.Už jen nalézt nebo někdy dokoncevynalézt účelný a zárověň slušivý oděv stojí velké úsilí,jelikož žádný učenýnávrhář z nebe nespadl a každý není bezedná studnice nápadů.Anebo naopak nějakéty idey by byly,ale šatník za nimi svým obsahem jaksi pokulhává. Zkrátka jednakapsa prázná,druhá vysypaná. Ale jsou i takoví,kteří nemají zapotřebí prát sekaždé ráno s chuchvalcem různých svršků,hodí na sebe první kus,co jim přijdepod ruku a jdou.Těmi se ale tentokrát zabývat nebudeme.
Takže,zkusme se vcítit dostavu zoufalství dívky,která věří svému odrazu v zrcadle a navíc ví,že je venkumínius dvacet a se všemi odvážlivci,kteří opravdu vyrazili kdovíkam,cloumávichřice. Dle mého názoru má smůlu,jelikož v tomto počasí nemůže vypadat pěkněsnad nikdo. Protože i když se nalíčí a učeše,jak nejlépe umí a ohákne do svýchvýstavních hadříků,tak nejen,že přijde do školy nebo na pracoviště zmrzlá jakopreclík,ale cestou svým vzezřením vyděsí k smrti několik nevinných civilistů spodlomeným zdravím. No zkuste si představit,že potkáte za bílého dne při cestědo zaměstnání neidentifikovatelné létající cosi s černými kruhy podočima,úsměvem od ucha k uchu(ne,neusmívá se,za to může rtěnka a silnýprotivítr)a prazvláštním ůčesem,který nelze slovy ani popsat,protože viníkem jezase ten protiva vítr.Přičemž vás ještě minimálně zamrazí při pohledu naodhalená bedra této nevšední krásky.Ale to jenom pokud vám kvílící orkán dovolíse otočit. Chvíli připadáte sami sobě paranoidní,ale pak zjistíte,že seohlížejí i ostatní kolemjdoucí,což vás trochu uklidní. Jen si ještě v duchupovzdychnete: " Chudák holka! "
Načež dívka do následujícíchnepřívětivých dnů vyráží v nevzhledném oděvu,který našla zapomenutý na dněskříně. S opovržením trpí v tomto naprosto nevkusném hadru,ale nedá se nicdělat,protože už nemíní zažít tu potupnou story z minula. Na konci týdne všaknenápadně vykoukne sluníčko,ženská ješitnost zaplesá,milá dívčina zapomene naopatrnost a vyrazí vyšňořená jak na přehlídkové molo.Což se jí v zápětí ošklivěvymstí,protože slunko zaleze a chechtá se jí zpoza mraků,z nichž se spustímokrý sníh a ona při cestě zpět volí ty nejrafinovanější zkratky v domnění,ženikdo nespatří její vzhled a lá zmoklá slepice.
Takto se situace opakuje asidva měsíce a naše hrdinka přestává být hrdá a hrdinná. Zima sice pomalu mizí doprázdna,ale pořád to ještě není ono.Ano,chtělo by to jaro.Slunce už sicevystrkuje růžky,ale pořád je unavené a malátné. Někdy dokonce není vidětvůbec.Tohle přece není žádná zima.Buď ať je pořádná,aby splňovala hlavní účellyžařských svahů a to,že my dívky zde ctižádostivě předvádíme své ladné křivkya oblouky v upnutých lyžařských kombinézách nebo sjíždíme kopec na snowboardecha dáváme na obdiv nejen umění ale také značkový outfit chlapcům a mužům různéhověku,nebo ať už je jaro a my můžeme nepatrně poodhalit tělo,ale opravdu jennepatrně,protože se stydíme za faldíky,které nám narostly po náletech navánoční pochoutky a po dlouhém zimním spánku.
Autor: TereseAnn v 21:02 |
Komentáře (0):