Svetla vsech barev kolem obzoru, neprirozena radost rozjarenych lidi a ocekavani, novy rok zacina. Nekolik nepodstatnych rozjezdu, nevyznamnych uspechu a pozitivni mysli, znaci dalsi dobry naboj zmenit nepohodlnou situaci a uhasit tak zizen po nezbytne zmene..
Stojim jako socha na dosah pohledu, ktere jsou ostre jako bodnuti nabrouseneho noze. Citim uzkost, ktera proudi celym telem a marne hledam bod, kde bych se ukryl pred pichlavymi pohledy. Marne. Jedine misto tam v rohu, stoji tam neznama osoba s modryma ocima, diva se na me a snazi se usmivat. Bizardni situaci dokresluje zvuk krystalickeho produktoru, z ktereho vychazi hudba z jine planety. Podobna vazne hudbe, dokreslene doprovodem minimal techno elektroniku. Pres zavrena okna je slyset tlumeny plac lidi kolem, vzduch zda se byt dnes nedychatelny, vysoky stupen znecisteni a odpadky hromadici se na ulicich. Jemne kapky deste padajici z planet docasneho uloziste jaderneho paliva dopadajici na skafandry beznych lidi, nechavaji klidne jenom robo lidi. Jak tezke je stat na tomto miste...ale musim, nemam jinou moznost. Spat mohu az vecer, tedy teprve tehdy mohu mit sen, kde si budu myslet, ze se mi to jenom zda.. Snim, nebo uz spim:?
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů