VinoSamotarovo

Hmmm, někdy se v lidech prostě zklamete, někdy tak dlouho přezíráte jací opravdu jsou, že když najednou omylem prokouknete je to ohromná rána.. někdy je Vám to prostě jenom líto.. a někdy, někdy Vám tak krvácí srdce pro někoho, koho víte, že nemůžete, že byste si ho nejraděj vyrvali z těla.. A někdy, někdy si říkáte, vím, že naděje není, ale přesto, proč to nezkusit raděj, než litovat toho, že jsme tu šanci nechytili za pačesy.. a proto? Co teď? Mám se snažit? a připadat si jako stupidní, neuvažující osoba a prolézt ročník nebo opakovat ročník a mít pocit, že jsem konečně dohnala ten půlrok kdy jsem byla nemocná.. Mám jít do Olomouce, Hradiště, Zlína, Prahy? Říká te si běž za srdcem, ale moje srdce je jako laciná kurva, jako podbízivá kočička, jako sufražetka, nejraděj by se rozletěo na všechny strany a ochutnalo co nejvíc polibků a hořkých slz pro lásku. jestli vůbec ještě existují kluci co pláčou pro lásku...