Vrhli jsme se pro své zájmy do krutého boje,

proudy potu, rudé krve, zem kolem nás saje...

Zbroj pevně v ruce, v očích smrt, však my jdeme dál,

i přes smrt a bolest v těle, mezi námi není žal...

To v našich srdcích skrz naději veliký žár zaplanul,

den otroctví a velké bídy ten v tom boji zahynul...

Strach nic neznamená, přec není čehož by se dalo bát,

my zde umřeme, neb neznáme co je to se vzdát...

Když má duše touží jít, já chci do dáli se vydat,

už nechci žádnou mříž, já okovy chci sundat...

Chci děti mít a slyšet jejich sladký smích...

Chci se řídit jen podle rozhodnutí svých...

Chci být jak pták a po světě se vydávat...

Já chci štěstí a jenom lásce se oddávat...

Lepší smrt než v otroctví býti,

pouze svobodu, jinak nechci žíti...