Minulýho roku v prosinci si jako skoro každý den píšu se svým milovaným bratrancem ze Slovenska. Už jen měsíc a přijedu za ním do Košic. Najednou mi od něj přijde, že pro mě má práci, že kamaradka, která vede tanečni kroužky by chtela abych ji tam udelala workshop, konkretne break. Musela jsem se tomu smát, z breaku umím jen pár základních kroků a dva freezy, jinak nic. Dal mi na ní kontakt a říkala jsem jí, že já nemám co učit a ona, že ty zakladni kroky budou naprosto stačit, že jsou to uplný začatečníci a stejne im to bude chvilku trvat. To, že jsem taky začatečník v breaku jí ale vůbec nezajímalo, dokonce mi řekla, že už maji na strankách info v kolik mají kam přijít. Tak jsem si řekla že to zkusím, ale že až poznaj, že ve skutečnosti na konci lekce umím stejně hodně jako oni, bude to trapný, ale neřešila jsem.

V den D jsem byla dokonce i trochu nerozní, ale rozhodně to bylo víc v klidu než jsem si myslela. Jelikož to bylo pár dní po Vánocích, všichni z jejích kurzu vážně přijit nemohli, měla jsem tam asi 8 lidí, ale me to naprosto stačilo, i to byl pro me uspech, že jdou na dvě hodiny na někoho, o kom v životě neslyšeli.Rozcvičovala jsem je dlouho nejen kvůli tomu, aby si nic neudelali a aby byli zahřatí, ale taky kvuli tomu, abych se zklidnila a řekla si co bude delat a jak. Začala jsem s foot workem, který jsem chwilkama pletla i já, ale něměla jsem ten dojem, že by to nekdo z nich postřehl. Jeden malý kluk mnou byl natčenej, mel me za velikou tanečnici, která ovláda i break. Sama jsem jim vysvětlila, že se teprve taky učím a že s nima zkouším jen naproté základy. A přesně jak Danka říkala, učili se pomalu, ale myslím, že se fakt snažili. Pak jsem je asi 20 minut pokoušela naučit freezy a vysvetlit, že ty jednoduche, kterej je práve učím nejsou o síle, ale o tom, aby každej našel to místo, kam přesne ruku dát a aby našel rovnováhu. Freeze, kterej jsem se já učila asi dva týdny se oni , skoro všichni, naučili za 20 minut. Druhou hodinku jsem s nima dělala rnb vazbu. Vymýšlela jsem ji v noci, když jsem nemohla jednou usnout, takže jsem přímo při treninku nektere pohyby uplne měnila, protože se mi nelibilo, jak to vypadá. Bylo videt, že jim občas dělalo problem zkoordinovat ruce a nohy dohromady, ale celkem jim to šlo. Nestihla jsem je to naučit celé, ale asi 4 osmičky umeli podlě me hodně dobře.

Takhle vypadala moje první zkušenost s učením. Bavilo mě to, hlavně když jsem na někom viděla, že se snaží a především, že ho to baví. Ale break už nikdy nikoho učit nebudu, nebo spíše prvky z breaku. Vubec to, že jsem to vzalabylo trochu přecenění, vážne na to nemám. Ale zkušenost se vždcky bude hodit. WITH LOVE vaše Youngee