Červený šátek

24.Květen 2008 | Povídky

Něžné pohlazení, zamilovaný pohled, studené ruce, tichý hlas a tvůjstrach. U srdce tě hřálo štěstí a radost, i když venku byla zima,foukal drzý vítr a z nebe padaly protivné kapky deště. Měla jsi navrch.Měla jsi v rukou červený šátek, který se špatným zacházením roztrhá nakusy, šátek, který chtěla jiná. Měla jsi ho. MĚLA jsi ten šátek! Avšakpřesto jsi na své tváři nemohla vykouzlit úsměv, po bledé a studenétváři ti stékaly slzy, nemohla jsi to zastavit. Šátek byl celý nesvůj,proč brečíš, když ho máš stále v rukách. Nemohla jsi dát znát, že sebojíš, aby ti ho drzý vítr, který stále fouká vzal a odfouknul někamhodně daleko. Nebo, že se ti jen zdá pocit mít v rukou onen šátek.

Nechce tě pustit! Chce být stále s tebou, ale věříš mu? Opravdumyslí vážně to „napořád“?? Věříš mu tu jeho červenou barvu?? Věříš mujeho tvar?? Opravdu je takový červený jak se zdá nebo jen chce být takčervený pro každého člověka a tím pádem se líbil všem a z každého mělnějaký prospěch? Nikdy se to nedovíš, šátek neumí mluvit!

Cípy šátku tě hladí po tváři, něžně, skoro se tvé unavené tvářenedotýkají. Je to příjemné. Zavřeš oči, najednou se ocitneš v úplnějiném světě, divíš se, že rovnou nelétáš v oblacích. Přejedeš na rty.Lehký dotyk v tobě způsobí vzrušení tak silné, že nehty zaryješ dojemného křesla, v kterém pohodlně sedíš a nevnímáš okolní svět, protožešeď tě nezajímá, chceš vidět jen tu červenou barvu, všechny jejíodstíny, jiné barvy ani neregistruješ.

Oči se nabijí novou energií jakmile se dotkne šátek i jich, najednoutoho na tebe je strašně moc. Už nezvládáš ten nápor vzrušení a slastí,otevřeš oči!!! Uvidíš zas tu šeď kolem sebe, šátek odfoukne vítr oknempryč, vidíš na šedé obloze jak se vznáší červený šátek neznámo kam.Slza zteče po tváři, bradě až skončí na podlaze. Krásné pocity, kteréjsi ještě před chvílí měla už nikdy nenastanou, šátek je pryč. Červenábarva v tvém životě už nebude, už jen šeď!!

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 15:03 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář