Nadpřirozeno

24.Květen 2008 | Povídky

Nesměle přijde dívka blíž. Plachý pohled věnuje chlapci. Čekal to!Čekal ji, že přijde! Že se na něj podívá! Jeho ruka – bez jeho vědomí –přiblíží se její, spojí ruce své, jejich srdce v závěsu touhy poskočí,pouto je spojilo, cit upřímný! Lehce se dotkne její tváře, ŠOK!,elektrický jimi projede. Ticho se mezi nimi rozprostírá, tma je věčná,ale teď tu jsou jen oni dva, nikdo jiný neexistuje. Hvězdy svítí nadnimi. Políbí ji! Dotykem skoro neznámým, měkké rty dvou mladých sespojí, věčnost do nich vstoupí! Připadají si lehcí, gravitaceneexistuje! Neexistuje nic – jen nebe, zem, vzduch, ticho, tma a onidva! Jejich těla se spojí v jedno, CHYBA!, žádné oni dva!, MY! Jedenpohltí druhého, vznikne stvoření, spojeno z citu dvou.

Dívka odhodila plachý pohled, avšak svou nevinnost nezapírá ani nyní.Když její milý, laská její tělo. Vzrušení se rozprostírá celýmprostorem, napětí stoupá, malé jiskřičky se mezi jejich těly zapalují.Nejsou lidé, není to normální milování. Je to nadpřirozené, vzniká tuněco nového. Nikdo netuší, nikdo neví. Utajeno je jejich setkání,jejich cit. Mysli jim běží „Nikdo se to nesmí dovědět“. Poslednípohlazení, poslední úsměv vyměněn mezi nimi.

„Mrzí mě to moc..“, slova vyřknuta naposled. Ruce v jeden pár spojí,TEĎ NÁS TO ROZDĚLÍ!, teď nás to zabije! Jeden však z nás přežije.Obětuji se lásko, tebe čeká horší trest. Najednou v chlapcově ruce senůž objeví. Dívka se zhrozí. Zabije ji?? Proč? Miluje ji! V mysli se jíjejich spojení, jejich cit zrodí. Bylo to tak, už nikdy nebude. Mynebudeme, ale náš cit bude vždy! Bude v našich duších, skryt navždy,ten nám nikdo nevezme! Ani ti co za zdmi skryti jsou, co nitkami násženou dál jako loutky štvané. Bodne! Do krku svého. Krev vytryskne,rudá tma nastane. Dokonalost zmizí, utrpení a konec přichází, naposledpolíbí svou milou, která na kolena padne. Rudá krev stéká jako kapkydeště po římse. Zavře oči a zmizí. Není! Láska jako červený kouř sevznese výš, pořád bude s ním! Dívka slzy utře, na nebe poseté hvězdy sekoukne. Jsem SVOBODNÁ. Těžký kámen z jejího srdce spadne.

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 15:14 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář