Máš před sebou velký problém, velký problém v tvých očích. Venku svítísluníčko a ty se utápíš ve slzách.Celý život máš před sebou, svět tileží u kolenou a ty brečíš kvůli vlastní hlouposti. Chceš se radovat zesluníčka, které prohřívá lidem jejich usměvy a dodává jim světlo, kteréprochází ostatními, teplé štěstí, které zaplňuje naše srdce. Chces bytsvobodny jako oni, jen tak bezstarostne se radovat. Proc nehodis vse zahlavu a nejdes poskakovat s nimi? Proc za oknem stojis a slzy se tikutaleji po tvari? "Nejsem preci jako oni, nemam pravo se radovat,nemam z ceho, zivot mi vzal vse co jsem mel" Tvrzeni proc nemuzes,ktere se ti honi hlavou ti pripadaji spravne.

Slysis kroky, zrychli se ti tep, projede tebou vlna vzruseni, strachemani nedychas. Nekdo bere za kliku, ale nezne a pomalu. Jakoby klikuchtel pohladit. Pomalu se otviraji dvere, ani nedutas, krcis se sam uokna, v hlave mas prazdno a bojis se okamziku kdy se ti zjevi postavaosoby, ktera se vkrade do tveho pokoje a narusi tvou samotu a slzy,ktere te opustily. Nejprve uvidis hlavu, zvedavou co se rozhlizi pomistnosti a oci ji div nevyskoci z dulku. Pak se do mistnosti vkradetelo, mala, drobna postava. Clovek by neveril jak takovy maly clovekmuze do tveho telo vnest tolik vzruseni, obavani, strachu a hlavnestesti, ze prerusil tvou samotu. Usmev se ti vykreslil na obliceji, samtomu neveris.

Prijde k tobe, usmeje se na tebe, otre ti slzy z obliceje, pohladi potvari. Jemne te uchopi za ruku a vyzivave se ti podiva do oci. Jsisamim stestim bez sebe, nevis jestli brecet nebo se smat. Malinkokyvnes hlavou az to ani neni poznat vsak ta mala osoba to zachyti apomalu vykroci smerem ke dverim aniz by pustila tvou ruku a ty jinasledujes. Jdes se radovat ze slunicka, ktere krasne hreje na nasesrdicka, ktera uz malem vychladla. Uz ti tve problemy pripadaji nicotnejakoby uz nebyly.

Slunce rozpustilo vse, pouhy clovek ti ukazal smer, ty sam se radujes.

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 22:14 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář