Ženy & Muži

24.Květen 2008 | Básně

Pohlazení Tvé mi chybí,
polibek, který mi nikdo nenutí.
Volnost svého těla,
aniž by zažilo muka.
Byl jsi na mě hodný,
ne jako jiní.
Cožpak jsou všichni stejní?

Sliny po vlasech mi stékají,
připadáte mi všichni odporní!
Krev, bolest, nářek,
průnik, síla, vztek!

V dešti se číst nenaučím,
provázíte mě životem celým.
Jemnost vašeho srdce se mě nikdy nedotkne,
sama nevím proč jiná necekne!

Málo jablek na stromě,
hodím vás do ohně.
Až vzplanete budu se vám smát,
i hrušky budou v ohni stát!

Věnováno všem mužům

napsal/a: ZAPOMELAJSEM 14:50 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář