Krásného dne se probudit a hned na rtech úsměv mít,ve vzpomínkách mích jen bloudit, o štěstí už dál nesnít.Krásného prince u sebe mám,na svět se tak usmívám.Miluji ho..Víc a víc -pak přišlo něco a nezbylo nic.Byla to rána co moc bolí ,zůstala jizva co se nehojí.On tu ránu způsobil a sype do ní sůl , a pak z mého srdce už zbylo jen půl :( Když se Ti něco stane a já nevím nic,začneš hned zuřit víc a víc..Utíkáš pryč a mosty za sebou pálíš,když je možnost utéct,vůbec nezahálíš..Před odchodem se podívej, na to co jsi způsobil ,kolika lidem si zlomil srdce a cos tím urobil.?Možná už na to nemyslíš možná už jsi zapomněl,Tak si vzpomeň zda se nemýlíš a co jsi před TÍM měl !Díky sobě nemáš nic.-na všecko jsi sám,Já už se s tím vyrovnala a svůj život mám..Není to však to co chci začínám se bát,v hloubi duše totiž doufám že mě máš furt rád..Ani nevíš jak chci zpátky lásku- tu co byla,stále čekám na Tebe, já už odpustila..:(

    (c)_DaFFy_