Když už sem se odhodlala pravdu Ti říct,myslela se že Ti vyjdu aspoň trochu vstříc.Řekls  že skutečnost se mezi námi nemění-  jenom lež -a pravda vyjde ven až po setmění.Nemohla sem vědět že ta pravda tolik bolí, že Tě moje důvěra takhle hodně skolí .Nechtěla sem ublížit ale jenom pomoc.za to byla krutá DAŇ- Bylo toho MOC! Neuběhl ani týden od našeho psaní..ale potom výčitky a esemesky ranní .kdopak mohl tušit ,že Tě to takhle zraní.? Proč si názor změnil,,PODÍVEJ SE NA NÍ“! žádný špatný skutek nebyl toho všeho příčinnou ! když sem jako ostatní,no tak si běž za jinou! Tvoje hnusný slova a Ty tvoje vyčítání nedají se zapomenout hnedka při svítání.Tak ráda bych neřešila všechno co se stalo..zapomněla na to všecko-není toho málo.I když seš ten jedinej pro koho já žiju,když moje srdce vzkazuje Ti ,,Pro Tebe já biju“.. Někdy prostě nedokážu říct jestli se mýlim ,pokusim se  napravit to a to Ti teď slíbim. Říká se že když to ztratíš,poznáš co jsi měl.Teď jen doufám že tohle víš- že si nezapomněl.