No comment 08.Únor 2006
Tak uz je vsechno zase skoro v pohode(ironie)... kamos uz mi konecne napsal... a ja pochopila ze teda nakonec sem chybu udelala vazne ja... ale tak uz sem se s tim nejak tak smirila.. sice uz nase pratelstvi nikdy nebude takovy jako bylo a ja... no... nezbyde mi nic jinyho nez se s tim nejak vyrovnat.. No... sice se rika ze se v zivote musej davat obeti, ale ze by zrovna neco takovyhleho mela bejt obet se mi fakt nelibi... normalne bych napsal ze je stesti ze mam kolem sebe hromadu lidi ktery me z mejch problemu dostanou... ale obavam se ze to bylo kdysi a ted uz vubec nic neni tak jako driv... kamoska celou dobu vypravi jenom o svy nynejsi skole, dalsi se pro zmenu ani neozve.. s kamosema jako bych si najednou ani nemela co rict... no... a pri tom co se zmenilo? Skola... a sme vsichni mozna tak o rok starsi... ale jako by mezi nama najednou byla hluboka propast a ja na ty svy strane sem sama a jediny co slysim je ozvena vet, co se snazim rict tem na druhy strane... Najednou jako by vsichni byli az nechutne zahledeny do sebe.. ani matka se kterou sem si tak bajecne rozumela, ktery sem mohla rict vsechno, me zniceho nic ani nenecha domluvit... kdyz ji to konecne vyctu, tak zrovna v tu chvilku si sedne a dela ze me vnima... vtom si uvedomim ze ji ani nemam co rict.. diky temhle vsem problemum nejsem schopna se ani soustredit na skolu.... ale to je samozrejme taky jenom moje vina... Myslela sem si ze az mi ten kamos napise, tak ze mi najednou bude lip.. aspon o trochu, ale pri tom se vsechno snad jenom zhorsilo.... naivne sem se domnivala, ze uz to ani horsi bejt nemuze, ale ted.. no kdo vi co me jeste ceka...
napsal/a: absolutni.vetrelkyne 10:05 |
"Deníček"
Link
