Byl konec srpna a ospalé slunce které se sklánělo v dálce vydávalopár posledních paprsků. Studený vítr si pohrával s korunami stromů atrávou která obklopovala dívku sedící u řeky. Tiše seděla a smutně sekoukala na druhou stranu řeky.

Možná tam, možná tam je něco lepšího opakovala se dívce myšlenka v hlavě. Všude bylo hrobové ticho. I ty jsi umlkl? Co jsi v tomhle světě asi prožil.. Kam jsi odešel?? Zeptala se dívka malého ptáčka ležícího vedle ní. Proč už nezpíváš? Oněměl jsi? Zeptala se dívka ale odpovědi se nedočkala. Vypadáš tak krásně, jako když spíš..Chytla malé zvíře do dlaní a zadívala se na něj. V očích ji něcozašimralo a pak se jí rozostřil obraz. Po tváři jí začala stékat horkáslza která přistála na rozkošném zvířeti. Proč jsi musel zemřít? Udělal jsi někomu něco? Pokládala dál otázky ale nikdo jí neodpověděl..

Začalo se stmívat, dívka stále sedící v trávě lehce držela v rukou malého opeřence a plakala. Proč i ty? Proč i ty jsi musel odejít? Položila krásné zvíře, kterému vždy přisuzovala svobodu, do trávy a naposled mu věnovala letmý pohled Nashledanou v příštím životě, doufám že bude i pro tebe lepší..Zašeptala a tiše se zvedla. Tráva zašuměla a dívka tiše odešla. Šla seskloněnou hlavou, nevěděla kam, možná někam kde je líp, možná někam kdenebude smrt, bolest, nenávist.. I když už bylo pozdě chodilo po ulicíchspousty lidí kteří si ale dívky moc nevšímaly. Kdo by taky měl zájemstarat se o dívku která celá v černé barvě prochází kolem lidí kteřímají svých starostí dost. Honem, at' vám něco neuteče, vždyt' život je tak krátký. Ani se nenadějete a jste mrtvý. A pak už jen ticho, zima..Když konečně zvedla hlavu všimla si že stojí u hřbitovní brány. Vůbecnevěděla co tu dělá, bezmyšlenkovitě vstoupila dovnitř a ovál jistrašný chlad. Nevšímala si ho a šla dál. Na hřbitově bylo ticho, nicse tu ani nehlo krom pár plamínků svíček když se do nich opřel vítr.Její cesta měla konec, stála u hrobu s mramorovým náhrobkem na kterémbylo zlatě napsáno: Diana Smutná 1.5. 1987-29.7. 2005 Milovaná dcerakterá odešla dřív než stačila uskutečnit svůj sen. Nezapomenem.

Dívkase pousmála, asi jako jediná věděla že Diana stačila udělat víc věcínež si její blízcí myslí. Koukla se na fotku na které byla usmívajcídívka s dlouhými blond vlasy. Ta fotka musí být hodně stará. Pomyslela si dívka To není ta Diana kterou já znala..Zapálila svíčku a tiše se začala vracet k bráně. Očima rychle přejelapo hřbitovu a nakonec za sebou zavřela. Na mysl se jí začalo drátspousty otázek a neustále musela myslet na Dianu. Procházela ulicemikteré byly chabě ozářeny pouličními lampami které vrhaly na chladnéchodníky slabé světlo. Dívka se zastavila, svůj zrak otočila na oknojednoho z domků kterých tu bylo desítky. Roztáhnutými závěsy se koukladovnitř. Viděla rodinu skládajcí se z ženy a muže kteří seděli u stolua usmívaly se na sebe, vedle matky seděla malá, asi pětiletá, holčičkakterá vyprávěla něco rodičům. Dívka je se zájmem pozorovala a úplnězapomněla na Dianu která ted' leží v chladné rakvi na hřbitově. Maláholčička se podívala z okna a s úsměvem dívce zamávala. Matka která simalé holčičky všimla se zamračila a šla zatáhnout závěsy. Dívka ještěchvilku stála a pak se vydala směrem kde bydlela.

Pokoje senořily do tmy a všude bylo strašné ticho. Dívka rozsvítila a na stolespatřila lísteček. Rychle si ho přečetla a musela si to, co na němstálo přečíst nejmíň dvakrát, protože nebyla schopná vnímat co je naněm napsáno. Natálie, jel jsme za mamkou, je to s ní špatné, až přijdešdomů tak mi zavolej! Nevím kdy se vrátím. Táta. PS: Taky by jsi jimohla někdy navštívit!!! Dívka se podívala na hodiny na kterých ručičkyukazovaly půl dvanáctou a znechuceně se koukla na telefon. Nikam volat nebudu, stejně je to vaše chyba! Zařvala dívka a její hlas se rozezněl celou místností. Vy za to můžete! Já vám říkala že ji utrápíte! Neposlouchali jste mě! Tady to máte!!!!Začala zhluboka dýchat a po tvářích se jí rozkutálely slzy. Skácela sedo křesla které bylo jen pár kroků od ní a obličej si schovala dorukou. Plakala dlouho, konečně se to z ní pomalu všechno začalodostávat. Chtěla řvát ale měla strašně sucho v krku a tak jen seděla abrečela. Dívka se už trochu uklidnila a byla schopná dojít do svéhopokoje kde u její postele ležela poslední společná fotka s Dianou:Zadívala se na dvě usmívající se dívky stojící u rozkvetlého šeříku.Diana už nevypadala tak nevinně jako na fotce na jejím náhrobku. Bylaúplně jiná.. Černé vlasy měla zapletené do jakéhosi drdolu, olivovězelené oči byly orámované černými stíny a spolu s rudými rty na bílékůži dost vyčnívaly. Na krku měla uvázaný Satanistický kříž a na soběkrásné černé šaty. Dívka fotku otočila a na ní bylo krásným písmem sespoustou vlnek napsáno: Mojí milované sestřičce, nikdy na tebe nezapomenu! Už se těším až se znovu sejdem. Miluj tě! Dívce se začal vybavovat den, kdy se to stalo...

Vekubylo krásně, slunce svítilo a rodiče odjeli na dovolenou. Ráno se dívkas Dianou, jako každý jiný den, snídaly když zazvonil telefon. Dianaměla dobrou náladu a usmívala se, to se ale změnilo když telefonzvedla. V obličeji zezelenala a tvářila se jako kdyby ji někdo opařil.Položila telefon a s vynuceným úsměvem se podívala na dívku.. " Kdo to byl?,, zeptala se dívka a koukla se na Dianu. " Nikdo,byl to omyl.. Tak jsem si vzpomněla že musím ještě něco zařídit, ty jsistejně chtěla někam jít ne? Tak se sejdem večer, budu mít pro tebepřekvapení. Už musím..,, Řekla Diana a objala svou sestru, dívkavycítila že se něco děje ale moc si toho nevšímala, Diana měla poslednídobou spousty tajemství.. Když se večer dívka vrátila domů v obývacímpokoji na stole ležela gratulace, obálka a bonboniéra. Dívka si rychlepřečetla gratulaci v které ji Diana přála všechno nejlepší k dnešnímnarozeninám. V obálce byla fotka a kříž který Diana nosila stále nakrku a dopis... Dívka si ho přečetla a začala brečet, rychle proběhlacelý byt a v koupelně na zemi našla Dianu kolem které bylo velkémnožství krve.Diana ani v dopise na rozloučenou nenapsala proč toudělala..

Dívka seděla na posteli a tváře se jí leskly od slz. Děkujusestřičko, děkuju že jsi na mě nezapomněla. Děkuju tati, že jsi pro měudělal všechno co jsem chtěla. Děkuju mami, že jsi mě tolik milovala...!