Na vyřezávané dubové lavici seděla sklíčená postava se skolněnouhlavou, už na první pohled na postavě bylo poznat, že jí něco trápí aže prožívá smutek. Smutek ze ztracené lásky. Daniel se svýma oříškověhnědýma očima zabodával do země a zkoumal každý kousek starých dlaždic.Hlasitě si povzdechl a schoval si obličej do dlaní, chtělo se muzvracet, smát se, křičet, utíkat, ale byl příliš slabí na to aby jenjedinou věc z toho udělal a proto jen tiše seděl a díval se na zem.Chladnou místností se rozezněl zvuk bod klapajících na dlaždicích.Daniel se ale neotočil ani nezvedl hlavu, nezajímalo ho kdo to je, užho nezajímalo vůbec nic.

Kroky stále sílily a zastavili sekousek od sklíčeného kluka. Muž v černém obleku si sundal hnědý klobouka pokřižoval se, potom položil svou studenou vrásčitou ruku naDanielovo rameno a tiše pronesl. " Jsem přítel Samanthiny rodiny, znaljsem jí už od dětství a proto věř že je její smr pro mě velkou ztrátou"Ticho! Nechci nic slyšet! Zmlkni! Řval Daniel v duchu a ucítiljak mu po tváři stéká něco horkého. " Byla pro mě něco jako moje dítěpo tom co jí zemřeli rodiče jsem s ní strávil hodně času..." Daniel siutřel slzu, zvedl hlavu a svýma zářivýma očima se podíval na starce.Vyzařoval z něj klid a z jeho očí láska. " Nikdy se o vás nezmiňovala,myslel jsem si že po smrti jejích rodičů šla rovnou ke své tetě." Mužse lehce pousmál a posadil se na chladnou lavici. " Chápu že se o měmožná nikdy nezmínila, byl jsem její kmotr a ona chtěla být u mě, paníMcKennová byla tou dobou v zahraničí, žila u mě půl roku, neodcházelaode mě zrovna v dobrém..." muž se to snažil potlačit, ale Daniel stejněucítil tu bolest a lítost v jeho hlase, chtěl se zeptat proč se rozešlive špatném, ale muž jako by jeho otázku vycítil a hned na ní odpověděl" Jak jsem řekl její rodina byla hodně křesťansky založená aleSamntha... Po měsíci co byla u mě, bylo jí skoro 16, se začala zajímato smrt, fascinovala ji krev, Satan." Vykřikl muž a s hněvem pokračoval" To ale bylo špatně, měla být dobrá křesťanka ale ona? Zvrhla se!Černá ovce, co začala utíkat od svého stáda." začal přerývavě dýchat,vytáhl z kapsy hnědého dlouhého kabátu inhalátor a párkrát se z nějnadechl. Konečně se trošku uklidnil. Proč mi to říká? já vím jaká Sami byla a měl jsem jí rád! Byla krásná, chytrá, sakra proč musela odejít zrovna ona!?" Doufám, že nejste stejný jako ona..?" podíval se mu muž zpříma do očía čekal na odpověď. Chvilku bylo ticho, Daniel nevěděl co má říct.Pravdu? Že je stejný jako ona. Nebo lež? Co je lepší? Mužjakoby ho prokoukl, zevdl se z lavice, nandal si klobouk a rychlepronesl "V tom případě tady nemám co dělat. Sbohem!" to byla jehoposlední slova, potom rychlým krokem odešel a zabouchl za sebou těžkédveře. Daniel zase osaměl. Ještě pořád byl v šoku z mužova dotazu adíval se na místo kde předtím seděl, po chvilce se konečně vzpamatovala podíval se na hodinky. 11.11 za chvilku se zaplní kaple a houf lidíse sem nahrne a bude dělat jak je všechny strašně mrzí že je Samimrtvá. Bezcitný kurvy! Pomalu se zvedl a přišel ke katafalkua zadíval se do rakve která na něm ležela. Při pohledu na ní se znovurozbrečel, chytl jí za studenou ruku a najednou si uvědmil tu strašnoupravdu. Vidí ji naposled, svou lásku se kterou chtěl žít.. Sam?Sam? Proč mi nestiskneš ruku když tě za ní chytnu? Proč jsi takstudená? Proč už se neusmíváš? Proč musím cítit tenhle smutek?Najednou se na něj všechno navalilo. Všechna ta bolest, co poslední dnyzadržoval, ty slzy, všechno se to najednou vyvalilo a on už to nemohldál překonávat. Ucítil jak se mu všechny vnitřnosti svírají a připadalsi jako když padá do nějaké hluboké jámy na jejímž konci ho čeká jendalší smutek, utrpení, samota. Z očí se mu začaly valit proudy slzkvůli kterým nemohl popadnout ani dech. Nohy se mu zachvěly, kolena semu podlomila a spadl na ně, na studenou zem. Necítil však bolest anichlad jak dopadl na zem, ale bolest v které se utápěl a chlad Saminyruky kterou stále pevně svíral. Jeho pohled mu zůstal na jednom křížikterý byl pověšený na zdi za rakví. " Proč? Proč jsi taková svině? Pročnecháš onemocnět a bereš lidi kteří jsou milovaný? proč si nevezmeš tyco jiným životy nemilosrdně kradou? Proč mlčíš ty hajzle, hm? Vždyť onai přes to jaká byla věřila v tvoje dobro, v tvou lásku a tys jí takhlezradil? Nejseš nic než kurva!..." Už nemohl dál, pustil Saminu ruku azřítil se na zem celý. ležel asi tři vteřiny ale byly to ty nejdelšívteřiny v jeho životě. Z posledních sil se zvedl a rychle obešelkatafalk a po pravé straně otevřel dveře, proběhl dlouhou, chaběosvícenou chodbou na záchod kde se vyzvracel. Cítil se ale přád stejněstrašně. podíval se do zrcdla a zděsil se. Uviděl Bledého chlapce kterýměl tvář zalitou slzami, černé vlasy měl rozcuchané na všechny strany aoční linky rozteklé. Opláchl si obličej a hřebenem který byl položen naumyvadle a učesal se. Papírovým ručníkem si otřel zbytek linek a černoutužku kterou vždy nosil u sebe si je znovu domaloval. Jeho oříškové očivypadaly ale pořád děsivě, místo bělma měl rudo růžovou barvu a vypadalspíš jako mrtvola. Teď se teprve mohl vrátit. Přišel znovu k rakvi aSamanthinu ruku která z ní visela uchopil do svých dlaní, políbi azkřížil jí Sam na prsou. Kaple už byla zaplněná, všichni tu brečeli avzpomínali jaká Sam byla. Nic o ní nevíte! Bezcitný kurvy! O nikoho se nezajímáte! Nějaký muž zahájil obřad ale Daniel ho nevnímal, jen tupě zíral někam před sebe a přemýšlel. Kdyby jste se o ní tak zajímali tak by jste jí nikdy nenechali skočit! Jste stejný svině jako On!Všichni se zvedli a začali se modlit, Daniel stál, ale jen zíral předsebe. Litoval toho že vůbec kdy kam jezdil, že jí vůbec nechalsamotnou. Ať už je konec, tahle přetvářka už mi leze krkem!Všichni se šli ještě naposledy podívat na tu krásnou dívku která jejichvinou musela ležet tam kde podle Daniela měli být oni. Všichni sedívali na tu které zkazili život jen on jediný odešel, otevřel dveře anechal se ovát studeným vzduchem. Tiše vykročil, nevěděl kam.. někam.Na věži kaple začali odbíjet hodiny.. 12.00.. zastavil se a podíval senaposled na otevřené dveře sbohem Sam, budu tě vždy milovat. Pak už se ztratil v mlze a kapkách deště, sám se svým smutkem.