bibi666

Koupil jsem ji ve Sluncem zalitém Jadranu

u překupníka pochybné existence

za pár drobných.

Mrskal její téměř holé tělo rákosem

a pak ji surově předhodil lačnícímu davu.

Byla vyděšená, přesto nebezpečně drzá.

Žluté vlasy jí divoce vlály

a v očích jí žhnul spalující oheň.

Byla připravená se rvát.

Byla připravena přijít o život.

Ohromen její statečností.

rozhodl jsem se zabránit zbytečné tragédii.

. . . 

Ve svém naškrobeném zlatavém paláci

jsem uvítal tu divokou květinu,

kde začala mne svádět pohledy

a něžnými letmými doteky.

Zcela vzrušen tímto náhlým chováním

snažil jsem si ji několikrát podmanit,

však marně.

Chladně odmítala mé údy

a smysly opíjela historkami,

proč nemůže být mou.

Zmaten, pln nepochopení,

vrcholil jsem k naprostému šílenství.

Byl jsem lapen v sítích hříšné hry.

Nemocen a poblázněn tím božským tělem

na kterém jsem se málem dopustil znásilnění.

Však dokázal jsem zarazit své choutky

a ukojit je v lóži cizí ženy.

Jenže Ona. Jen ONA!

Podoba Nevinné krásy

mohla uhasit ten nekončící žár,

jež spaloval mé zotročené Srdce.

. . . 

Mé údy, má pleť . . .

tvrdě poznamenány dlouho potlačovanou touhou

chřadly.

Poražen a zubožen

vyběhl jsem do letního večera.

Snad stíny starého města utiší mou bolest.

Mlčky sledoval jsem svoje kráčející nohy

a nechal se jimi unášet do neznámých končin.

Jenže právě tam,

v té divočině cizích míst

uvědomil jsem si, že pozorují mě oči ze tmy.

Vyděšen, vykřikl jsem, ať Ďábel neskrývá svou tvář

a hrdě vyjde ze stínu ven.

Ovšem ten Fantom,

překvapen mým chováním

náhle prchl do tajemných zákoutí.

Hnán zvědavostí,

kdo pozoroval moje kroky

vyběhl jsem za ním .

Měsíc ukázal mi,

kdo přede mnou zbaběle hnal se tmou

a chtěl zůstat skryt.

Z posledních sil doběhl jsem hříšníka

a pevně uchopil ho za loket.

Vzdoroval se a bránil

jenže zbytečně.

To Má otrokyně tajně plížila se městem.

Ovšem teď, tvrdě přitisknuta ke zdi

nemaje místo k úniku

divoce vzdouvala se její hruď ze strachu,

že ji umučím či zabiju.

Hrubě přitáhl jsem si ji k tělu

- vzrušeně vzdechla do mé tváře - 

a já se neskrývaně kochal tímto pohledem.

Pak drze, nenasytně

ukradl jsem si její polibek

a chlípnými prsty začal si brát co bylo mé.

Dychtivě poddávala se mé Vášni,

sladce šeptala mé jméno

a tak zuřivě laskal jsem ty ňadra

a dravě pošpinil tu Nevinnost,

až konečně Má touha utichla . . .