Krutost 26.Červenec 2007
Ve svých snech zavírám oči a vidím Tebe.
Chci navždy uspat Tvou krutost a pohřbít Tě do hořící hrobky, jež byla vykopaná pro Tebe, neboť jizvy na mém Srdci nesou Tvoje jméno.
Dovol mi, zašeptat Ti Tvou pohřební píseň předtím, než Ti zbydou jen slzy . . .
Všechna pomoc je pryč, tak se utop ve své krutosti a nech mé jizvy krvácet s úsměvem.
napsal/a: bibi666 14:49 | Link komentáře (0)Chci zemřít dřív, než budu ztracena . . . proto pij mou krev, než se nadobro zastaví čas a já shořím.
Chci umírat v Tvém sevření tak pomalu . . . abych se až do poslední chvilky mohla dívat do Tvých očích.
Nemám strach z toho, co přijde, neboť světlo Tvé Lásky mě bude všude doprovázet a naše Láska se může stát věčnou.
Ach, uzavřeni ve svých náručí pláčeme a čekáme až Smrt zaklepe na naše dveře.
Jak smutné . . . zamilovanost našich rudých Srdcí nám ukázala obraz svatého nebe jež hořelo a svatý Anděl s popelavými křídly nám odpověděl:, proč?
. . . Protože Láska bolí . . .
napsal/a: bibi666 13:52 | Link komentáře (0)A Já pochopil . . . 24.Červenec 2007
Svět změnil z podob nám tak barevných.
Hlína nasáklá mrtvolným parférem nám voněla jako dětská nevinnost.
Do dlaní povznesl jsem růži vší lidskosti a trny na svých rukách nechal zarůst do masa.
Jak víno jehož chuť se mi rozplývá na jazyku sem nechal se vší sladkosti a chutí rozkvést nový svět zanítěný ve svých dlaní . . .
Vítr ztěžkl a já pochopil . . .
napsal/a: bibi666 15:23 | Link komentáře (0)Anděl číslo 666 08.Červen 2007
Jsem Anděl opitý Sluncem, kterému při chůzi vadí jeho svatá křídla.
Jsem Anděl ze skrytých světů, kde dlouze nesou se pod nebem s leskem Smrti němé tváře, jež propadly božskému opiu. Jejich oči...jako zrcadla bez lesku, tak propadlá...a pleť! Vypadá jak z šílenství, z hrůz tak studených jako led.
Jsem Anděl jež těmto padlým tvářím vytrhává z hrudi to rudé Srdce ven a za Lednových nocí je doprovází na jejich pouť.
Jsem Anděl číslo 666 a proto musím navždy kroužit v tomto snu plném hrůz a s tajemným úsměvem odpykávat svůj osud...
napsal/a: bibi666 12:52 | Link komentáře (0)Zkouška Lásky... 05.Červen 2007
Láska nám byla hrobem, jež jsme si každý ve své zaslepenosti vykopali. Zabíjela jsem se pro Tvou Lásku, protože jsem byla do Tebe zamilovaná.
Ale Ty si měl strach!
Umírala jsem pro Tvou Lásku, protože s pocitem bolesti jsem cítila Tvou nekonečnost.
Ale Ty si se bál!
Bál ses mé nebeské zamilovanosti ve které jsem umírala. Bál ses Smrti, jež nás mohla rozdělit.
Řekla jsem Ti, že když se nebudeme bát Smrti, budeme schopni létat. Ale Tvůj pohled říkal vše. Plakal si a prosil mě ať nepokouším naší Lásku a vrátím se zpět do Tvé náruče.
Jenže Já chtěla víc... chtěla jsem Tě milovat tak, jako nikdo!
Ve své zaslepenosti jsem ze svých žil smyslně vykrajovala víno, jež jsem pila na naší počest a Ďáblovi se upsala abych Ti dokázala, jak velká je má Láska k Tobě.
Ale Ty´s byl vystrašen a slzy Tvé stékaly na mé horoucí tělo. Chtěl´s, abychom byli tajnými milenci co dychtí po svých vůní, které budou rozechvívat naše těla. Chtěl si usínat v mé náruči a při každém polibku být blíže nebi... ale místo toho umíráš pro mé hříchy.
Na Smrt vyděšen byl´s mou Láskou a já Tě přitom jenom zkoušela. Zkoušela jsem Tvou zamilovanost až za hranice Tvého nekonečna, ale Ty ve své zaslepenosti umíráš v hrobě, jež sis sám vykopal ...
A já?
Já umírám s Tebou...
V mém srdci bude Tvůj hrob, ve kterém budeš navždy ležet...
napsal/a: bibi666 17:48 | Link komentáře (0)Ty víš... 02.Květen 2007
Je tak lehké zraňovat a Ty to víš...
Ty víš, jakou Lásku k Tobě cítím, ale přesto mi ubližuješ a necháváš ve mě vzkvétat neutišitelnou bolest. Kdy bude tomu všemu konec, ptám se.
O, jak si zaslepena falešnou Láskou jiných...
Jednou přijde den a Já zemřu na Tvá zranění, které si tak smyslně vykrajovala do mého těla...
napsal/a: bibi666 21:17 | Link komentáře (0)Věnováno mým Milovaným nepřátelům 29.Duben 2007
Můj svět posypán šedivostí Vašich hříchů má chuť popela. Zníčili jste Můj Eden, jež byl nasáklí nevinností a čistotou. Had nastražený od Vás pro Mě měl vůni jedovatosti. Svými ostrými slovy tiše mi šeptal píseň hořkosti a Vaše činy mě uvrhly do Pekel.
Jaká zloba ve Vašich Srdcí se skrývá, že jste schopni něčeho tak Ďábelského?
Opili jste mě svou špatnou krví a učili mě býti zlou...býti jednou z Vás. Ubodána Vaší surovostí čekám na Zmrtvýchvstání...
napsal/a: bibi666 22:54 | Link komentáře (0)Bolest 20.Duben 2007
Jsem tak vystrašená životem, jeho chladnými stíny za mými dveřmi.
Ukrývám se dokud ze světa neodejde temnota...
Vidím,jak se mění roční období, které z temnoty strach nemá.
Já se ale stále něčeho bojím.
Jsem unavena tímto strachem, jež mě pronásleduje.
Mé srdce se mění v chladný hřbitov, ve kterém každý umírá.
Bojím se citů,které odkrývají moje zranění.
Ve jménu bolesti pláču nad svým ztraceným osudem a se smutkem v očích prosím o smazání mých hříchů.
Jsem sama,sama ve své bolesti...
Žiju už jen proto, abych mohla zemřít a utíkám,abych byla chycena...
Nebesa planou a já vidím, jak se mění roční období a já spolu s ním.
Jsem zamilovaná...
Jsem zamilovaná do Smrti jež mi servíruje víno pro zatracence.
Nezavřeš mé oči...?
napsal/a: bibi666 15:24 | Link komentáře (0)
Zhřešila´s 17.Duben 2007
Bolí mě, když tě vidím, jak se trápíš.
Zemřel bych, jestli se do temnoty vrátíš.
Chytím tě za ruku a odejdeme odtud pryč,
z temnoty z které slýcháváš ten hrozný křik.
Zhřešila jsi...
zhřešilas tam dole,
duši zaprodalas bez boje
a přesto tě vítám ve svém náručí,
co nekonečnou mou Lásku Ti zaručí.
Tak utíkejme před temnotou co tě stíhá.
Utíkejme k řece co všechny hříchy smývá.
Jen přestaň Lásko v moři svých slz se topit
a přestaň už konečně přede mnou zrak svůj klopit.
Zhřešila jsi a já to vím,
přesto o Tvé kráse sním.
Zhřešilas, miláčku a já to vím,
přesto před všemi tě ochráním.
Kvůli Tobě utopím se v plameni,
za Tvou Lásku ponesu kříž na rameni,
protože to po čem jsem vždy toužil,
kolem čeho celý den bych kroužil, j
en aby bolest Tvá stala se mou
a krev na Tvých rukou byla hrou,
jsi Ty...
Tak utíkejme před temnotou co tě stíhá.
Utíkejme k řece co všechny hříchy smývá,
neboť jsi zhřešila a já to vím
přesto o Tvé kráse sním...
napsal/a: bibi666 18:38 | Link komentáře (0)
Byls tak zlomený a plakal si,Tvé sny se rozplynuly a ve svém srdci nosíš zahanbení.
Ty víš, že není modlitby, která by utišila Tvou bolest.
Stál si tam tak zlomený a plakal si, ale byl si tak krásný, jasná zář vyzařovala z Tvého nitra jako bílé paprsky svatého nebe.
O, miláčku, jak Já tě miluji.
Mé tělo hoří plamenem Lásky, když Ty promlouváš.
Tvůj hlas je to, pro co bych dokázala zabít, jen abych ho znovu slyšela a cítila to vzrušení v mém těle.
Ležels tam tak zlomený a plakal si, ach, miláčku, tohle je tak směšná tragédie, tak nech mě, abych ukončila Tvé trápení a přivítala Tě ve svém náručí.
Nech, abych zabila Tvou maličkost, která nás spoutává okovy a dovol mi ukázat Ti, co je to Láska...
Umírals tam tak zlomený a z Tvých očí tekla krev Andělů...
Ach, tak řekni, miláčku, co cítíš, když víš, že tu jsem s Tebou a s Tebou umírám?
Zkus mi, prosím věřit a všechno bude zase v pořádku.
napsal/a: bibi666 18:34 | Link komentáře (0)
