Strašná bolest jí na jejím srdci tíží,
smutná dívka do nebes vzhlíží,
slané slzy po tváři jí stékají,
Andělé nový osud jí splétají.

Jenže dívka na smrt smutná jest,
život připravil jí hroznou lest.
Její chlapec navždy spí,
o smutné dívce už jen sní.

Smutná dívka každý den,
nemyslí už na nic...jen,
na svou navždy mrtvou Lásku,
co nevydá už žádnou hlásku.

Její tělo naříká a křičí,
své prsty k nebesům tyčí.
"Proč už neuslyším Anděla se smát?
Proč nesmím si s ním nikdy hrát?
Proč už nebude mi nikdy lhát?
Proč navždy musí, pane, spát?"

Ani nevíš kolik pláče si mě stál,
když vzpomněla jsem si na to, jak krásně si se smál.
Jenže Ty v zemi navždy budeš spát
a já už se chci přestat ptát...proč?

Proč je to tak těžké věřit tomu, že Smrt si nevybírá?
Proč je to tak smutné, že na smrt nic nezabírá?
Proč mého chlapce smrt si vzala k sobě
a jeho krásné tělo musí ležet v hrobě?

Vím...že má Láska umírala s Tebou,
že démoni se mnou těžký souboj svedou.
Ty však na věčnosti budeš spát
o smutné dívce bude se ti zdát.

Vím...že Tvá Láska žije stále se mnou,
že Andělé na dobrou cestu Tě svedou.
Já však několik let budu žít
a o svém chlapci budu nechávat si snít... napsal/a: bibi666 18:31 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář