Předvánoční čajovna U Džoudyho, aneb večer plný dvojsmyslů….
28.Březen 2007Jak asi všichni na této diskuzi vědí, včera jsme se sešli u Džoudyho… Někteří to vědí proto, že tam byli, někteří proto, že tam být nemohli a litují toho a někdo proto, že tam být mohl, ale hodil na nás bobek….
Večer začal tradičně – rozdali jsme si dárečky… Od Modroočky jsme se dozvěděli, že jsme až na Checkera ukrutně zlobili – respektive pouze Check dostal dárek se slovy: „To je pro tebe, ty jsi byl hodnej“. Každý to pojal po svém – někdo přinesl svíčky, někdo přepálil CD (Doufám, že mi mráz nic neroztrhne – nepřepálil jsem si je – přepálil jsem je někomu jinému a originál poctivě zakoupil…) a Check přinesl noviny z letiště (málem se mu podařilo vnutit Slunce letadlo, které tam bylo na obrázku – naštěstí s sebou neměla tolik peněz…). Právě ty noviny hrály v celém podivném večeru nezastupitelnou roli.
Dali jsme si všichni kuskus a čaj (to je překvapení)… Veden radou Modroočky a myšlenkou na své problémy, dal jsem si čaj podporující dobré trávení (jiný než ten s Ernym – to prosím zdůrazňuji!). Když jsem potom trávil v přítomnosti motýla Emanuela delší čas, než mi bylo milo, došlo mi, že tenhle čaj je vhodný spíše pro člověka trpícího zácpou… Tolik jenom na úvod.
A potom se večer zvrhl …
Všechno začalo nevinnou diskuzí o Tangách… Když na závěr celé seriozní diskuze Bavlnka prohlásila, že mi nevěří, směle jsem navrhl, že jí je klidně mohu stáhnout….
Nechápu všeobecné veselí, které potom nastalo – i méně inteligentnímu čtenáři musí být jasné, že byla řeč o zásuvkách na 230V – výrobce ABB vyrábí řadu jménem TANGO a jeho obrázky se dají snadno stáhnout z internetu…
Pro nevěřící Lucie přidávám i odkaz na správnou stránku:
http://www.abb-epj.cz/catalog.asp?thema=5667&category=2348
Během následující hodiny jsme provedli experiment, jehož závěry se dají shrnout do několika vět:
1. Malé žabce se mezi nohy vejde maximálně jeden prst, a někdy ani ten ne!
2. S malou žabkou je lepší zkoušet to na tvrdém povrchu!
3. Když se taková žabka mezi nohama dobře zmáčkne, doskočí daleko!
4. Velká žabka snese mezi nohama v pohodě i dva tlusté prsty!
5. Pokud to s velkou žabkou zkoušíme na měkkém povrchu, má velice dobrou práci nohou a nakonec vždy skončí v poloze na zádech s nohama široce roztaženýma!
6. Takto zpracovaná velká žabka po zmáčknutí skáče naopak velice vysoko!
To je jenom v kostce několik závěrů hodinového zkoumání, které Vám teď popíšu podrobněji, aby snad nedošlo k mýlce:
Modroočka konečně našla využití pro Checkovy letecké noviny. Z prvního vytrženého dvojlistu postavila čepici, následně ji předělala na lodičku. Další pokus byl parník – ten se povedl až na podruhé – následovala vlaštovka a nakonec žabka…. Tady jsme se zadrhli. Postavit žabku z papíru je vcelku jednoduchá záležitost, ale tím to teprve začíná – je nutné na závěr správně jí vyvážit a když se taková žabka správně zmáčkne, tak skočí. Ze školy jsem si pamatoval (tedy z experimentů během školních přestávek – tohle na Žižkově nevyučovali), že nejlépe skáče menší žabka udělaná z tvrdšího papíru – tenkrát jsme používali piják. Takže jsme nejprve zkusili postavit žabku z novin, ale z menšího formátu a potom Check nabídl k dispozici složenku. Suma sumárum jsme k experimentům měli dvě velké žabky z novin, jednu novinovou malou a jednu složenkovou malou. Výsledek našeho bádání je shrnut v šesti úvodních větách tohoto odstavce. Skutečně hlavním problémem bylo, že se nedařilo odpálit malou žabku tomu, kdo má příliš široké prsty, protože jí hned po odpalu přimáčkl ke stolu – chtělo to cvik a trochu šikovnosti. Když toho Check dosáhl a podařilo se mu zasáhnou prázdný hrníček i Bavlnčin výstřih, rozhodl se pro secvičení nějakého čísla. Malou žabku posadil na záda velké, velkou odpálil… a malá dopadla Bavlnce do čerstvě nalitého čaje… Touto smutnou smrtí nejmladší žabičky experimenty se žabičkami a vůbec celými skládačkami skončily…
Pod dojmem závěrů předchozí hodiny nebylo možné pokračovat v normální konverzaci – tu někteří zkažení jedinci přímo ignorovali. Další téma nám nabídli Check se Slunkou, kteří si takřka současně polili tác neodbornou manipulací se sítkem. Následovala debata na téma „Vystříknutí“ pokračující příbuzným tématem „Výron, aneb, když se najde slušnej ďolík, je to hned“.
Opravdu nevím, co na tom bylo tak vtipného, že některým jedincům tekly slzy smíchu – jako aktivní sportovec vím, že nerovnost terénu opravdu snadno může běžícímu jedinci způsobit špatné došlápnutí a následný výron v kotníku…. Ostatně vzápětí nás odbouralo i tvrzení, že není nutný dolík, je to dost dobře možné i na ledu…
Večer se pomalu chýlil, zmáhala nás únava i množství vypitých čajů, tak jsme se ve své kóji rozhodli pomalu polehávat – nastal problém jak si lehnout – nakonec jsem to vzhledem ke svým problémům chápal – kdo by chtěl ke štědrovečerní večeři suchou rýži, že – takže se obě nejblíže ležící děvčata uvelebila tak, že směrem ke mně měla své nohy. Potud vše v pořádku. Slunka to však doprovodila slovy: „Ty už jsi mou dírku stejně viděl, že jo?“ Což znovu probudilo všeobecné veselí.
No jasně, že viděl – mám oči – Bavlnka měla podobnou, pouze Modroočka jí neměla. Nevím tudíž jestli je to nějaká nová móda, nebo jenom shoda okolností, že se podobné nedopatření přihodilo zrovna dvěma našim spoluležícím.
Ti bystřejší z Vás zajisté pochopili, že se jedná o dírku na ponožce…
Tolik tedy k včerejšímu večeru – témat bylo samozřejmě probráno více – například já jsem s Bavlnkou prohrál na body v hádce o to, kdo se měl první představit, když jsme se vrátili k našemu prvnímu setkání na koncertě pod Vesuvem (Kde ses toulala Prali, abys mě podpořila?)…
Ale v kostce nebylo možné říci cokoliv, aby se hovor nestočil k erotice – je neuvěřitelné, jak rodinné svátky zatočí s psychikou citově strádajících jedinců…
napsal/a: brontosaurus 15:22 Link
Komentáře
brontosaurus 08.05.2007 17:02:50
Jen se nedělej - Tobě patří poslední slova prvního odstavce...
Sarong 07.05.2007 21:49:45
... škoda, že jsem tam nebyla 
