Vlak - život

11.Prosinec 2008

Před časem jsem četla knihu, ve které byl život přirovnáván k cestě vlakem. Je to zajímavé čtení, pokud ho správně interpretujeme.

Život je jen cesta vlakem, skládající se z nastupování, vystupování, nehod, příjemných překvapení ale také samoty. Narozením nasedáme do vlaku a potkáváme tam ty, se kterými bychom si přáli zůstat po celou cestu: naše rodiče. Bohužel, pravda je jiná. Oni na některé stanici vystoupí zbavujíce nás své citlivosti, lásky a nenahraditelné vazby k nim. To ale nepřekáží tomu, aby nastoupily jiné osoby, které se pro nás stanou velmi důležitými. Přicházejí sourozenci, přátelé a zázračné lásky. Mezi lidmi, kteří cestují tímto vlakem se najdou i tací, kteří se přišli jen svézt. Tací, kteří vyvolávají jen smutek. A též tací, kteří chodí po vlaku a jsou stále připraveni pomoci. Mnozí po vystoupení zanechají stálou stopu, jiní vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že uvolnili místo. Je zajímavé, že ti, které nejvíce milujeme, obsadili místa ve vagónech, které jsou nejdál od toho našeho. Musíme tedy svou cestu přežít bez nich. Samozřejmě nic nám nebrání, abychom se během cesty rozhodli, i když je to těžké, opustili náš vagón a vydali se k nim.......... ale bohužel, nemůžeme si sednou vedle nich, protože toto místo je už obsazené. Můžeme zůstat stát na chodbičce a dívat se na ně, ale nemůžem je mít.  Tato cesta je plná výzev, snů, fantazie, očekávání, ale také rozluček a samoty. ...... ale nikdy návratů. A proto absolvujme naši cestu co nejlépe. Pokusme se navázat kontakt s každým cestujícím a hledejme v každém z nich to nejlepší. Pamatujme, že v některém úseku cesty mohou koktat a my se stejně budeme snažit jim porozumět. Protože i nám se leckdy bude plést jazyk a jistě se najde někdo, kdo nám bude rozumnět.  Velké tajemstvíspočívá v tom, že se nikdy nedozvíme, na jaké stanici budeme vystupovat, ani kdy vystoupí naši polečníci a dokonce ani ten, kdo má místo po našem boku.

Zamýšlím se , jestli ve chvíli, kdy vystoupím, pocítím nostalgii ...... Věřím, že ano. Odloučit se od některých se kterými jsem cestovala, bude bolestné. Učiňme tedy náš pobyt ve vlaku pokojným a plným úsilí. Starejme se, aby když přijde chvíle vystupování, na našem prázdném místě zůstala stopa a vzpomínky pro ty, kteří cestují dál.

Všem, kteří jste součástí mého vlaku  přeji      Š Ť A S T N O U      C E S T U

napsal/a: carodejka96 10:00 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář