Nemluvím s váma
nevděčné publikum.
Prosím ticho
( i tam vzadu!)

Čekáte verše o lásce ztra-CENÉ
potoky krve ve slo-CE
Drogové výjevy naprosto zvrá-CENÉ
nebo o tom,
jak cítíš se výt-EČNĚ
Tak sundej ruku z poklop-CE
Čekáš zbyt-EČNĚ...

(XX ČTI POZORNĚ)
/vysv:nerýmuje se ti to?
tak to máš na málu...
Nebuď tak chytrej!
a přečti si to pomáálu/

Čekáš Erbena co ještě nedorost?
nebuď najivní,
jsem
a budu
literární samorost.

Tak vztekej se ( ztracenej čas?)
na celou síň.
Klidně křič,
vem na mě bič ( ještě jeden rým?)
CVIČ! ( to už trochu míň)

Nemluvím s váma
nevděčné publikum.
Nikdo netleská, nikdo nepíská
( a ty nespi tam vzadu!)
cítím, že publikum mě vypíská.
.

.

.

.

Všechno co se třpytí zlato není,
ale snaha???
ta se taky cenní!

Nemluvím s váma
nevděčné publikum!