jojojo... člověk si neuvědomuje co má, dokud to neztratí... to platilo, platí a bude to platit stále... :) ale pokud najdete něco nebo někoho, kdo tu bolest zmírní a nebo jí úplně vyžene, je to jen a jen dobře... já osobně sem někoho takového našla a sem mu za to hrozně moc vděčná, že ho mám a hrozně moc ho miluju... a když všemocný síly dají, tak budeme bydlet i ve svym novym baráčku kousek od Kolína... a budeme tam jenom my dva a hafánek můj... a bude to super!!! za čas tam s náma budou běhat i miminka... a pak budou větší a ještě větší... a pak tam budou jejich miminka... a my budeme starý a pak umřeme za hodně let spolu na posteli pěkně v klidu...
hihihi... tak nějak bych si to představovala... umřít hrozně šťastná... mno... mimochodem, Šťastná budu na 100%, blouček je totiž Šťastný...
jo a až se budu koncem roku vdávat, tak to sem určitě napíšu a budou tady i fotky...