tak a je to... je tady zase novej školní rok... jenže to se mě už dávno netýká... možná bohudík, možná bohužel... kdo ví... na jednu stranu ale těm školákům docela závidim... závidim jim tu bezstarostnost... tu pohodu, o nic se nestarat... pěkně si užívat a nezajímat se o to, jak to bude s prací, kdo zaplatí telefon, nájem, složenky...co budeme jíst... jenže to je ŽIVOT... s velkym Ž a každej si ho jednou zkusí na vlastní pěst!!! a na druhou stranu? kdo je vlastně větší chudák...? radši mít vlastní bydlení, vlastní peníze, vlastní problémy, vlastní sny a postupně si to všechno realizovat a dávat dohromady, než věčně poslouchat: "dokud seš pod mojí střechou, dokud tě živim, dokud nedoděláš školu, dokud ti nebude 18, tak mě budeš poslouchat" nebo "kdes byl, s kym, cos tam dělal, jakto žes nepřišel včas domu" nebo "umej nádobí, ustel, vyluxuj, vynes odpadky, zalej kytky, utři prach a když budeš mít ještě trochu čas, tak dej deky do okna..."..... takle to má člověk docela v klidu, pánem svýho času... nechce se mi dneska vytírat, tak si vytřu až zejtra......

takže docházím k závěru,školáci, pevný nervy, ono to jednou vaše rodiče přejde a pak se jim bude pěkně stejskat, až vyletíte z hnízdečka a budete mít vlastní strarosti...