28.Říjen 2008
Strach
Světla blikají střídavě červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, růžová, červená, oranžová,... Hudba hraje, zdá se mi, víc hlasitě než obvykle. Užívám si to. Hlasitou hudbu miluji. Všichni jsou opilí - hodně opilí - včetně mě. Najednou potkám partu lidí. Neznám je, dám se s nima do řeči. Po chvíli se mě zeptají jesti "to" nechci zkusit, slyším se jak říkám "jo jasně" a už mám jehlu napíchlou na žílu..
Potom si už jen vybavuji, jak jdu kolem nějaká vody. Přišlo mi to jako bazén, ale co bych dělala u bazénu a hlavně u jakého? Mám malý stroupek na ruce a strach, co budu dělat? Vždyť to jde strašně vidět. ještě, že existuje "dlouhý rukáv."
Jakmile se "proberu" chci to znovu. Když jsem to zvládla jednou zvládnu to i po druhé a navíc by mě zajímal ten pocit, protože z toho poprvé si nic nepamatuji..
Autor: d.z.i v 22:26 |
Komentáře (0):