Psaní do písku 13.Leden 2006
Tvůj pohled očí se do jiných dívá,
já cítím tu bolest,mé srdce zmírá!
umírá touha....vteřina pouhá......
V pohledu očí,moře se skrývá,
kde palma na břehu své tajemství mývá.
Do písku píšu svá tajná přání,
ta palma nad nimi jenom se sklání.
když vlna se přižene,pohladí ta slova,
mě nezbyde,než psáti zase a znova....
Kapka na tváři,lehce mi stíká,
jen kapka naděje....to je to co mi zbývá.
Tu kapku mi paprsek slunce osuší,
protože LÁSKA MÁ nic netuší.....
Není tak zoufalý,není tak sám,
mě u srdce bolí,samota je prám.
Prám na kterém stojím,v moři si pluji,
beznaděj je marná....Já tě MOC MILUJI!!!
Snad ostrov pustý,pomůže mé zkáze,
kde já se uchýlím snít a psát básně.
Na lásku nemyslet o ní se bát,
nezoufat,netesknit na slunci srdce hřát,
jen s vlnkami si v tichu ........
budu o samotě hrát.
napsal/a: daisy001 16:57 | Link komentáře (0)
BOLEST 10.Leden 2006
Krčila jsem se jako zbabělec
Světlo pálilo.. byl to vetřelec.
Vkrádá se muž s křivou tváří
Tam, kde jen sníh a led září.
Všichni mlčí a zkoumají
Lhostejnost si v srdci spoutají.
Trpký smích té hluchotě přidává
Rozbít holou dlaní sklo jen zadává.
Trn bodá hloubš a hloubš..
Znovu mít v sobe tu poušť?
V růži smutek neutopím,
V moři rybku neulovím.
Ironicky smál ses mojí touze,
Jednou i Tebe trn bodne.. a dlouze.
A já se nezastavím, nebudu Tě hřát
Podám ti jen kapičku slzy a drát.
Neuteče nikdo té zrůdě,
Která zanechává stopy bolavé a rudé.
Bude se Tě držet za srdce a duši
Zasáhne prudce, aniž kdokoli to tuší.
Kvítka opadají a strom začne znovu kvést,
Kdo miluje..doufá, že tu tíhu nemusí už nést.
Alabastrová sněženka také nevinná bývala,
O krásných zámcích a čistých lidech snívala.
Kolemjdoucí jí zašlápne jako krysu
Nebude už nevinná,ale plná hnisu.
A já stále věřím…
napsal/a: daisy001 16:14 | Link komentáře (0)
**** 08.Leden 2006
Když ovečkám rolničky počítáš
a bez mě lásko má usínáš,
když víčka tvá zavírá noční vánek,
přichází k tobě ten nejsladší spánek.
To i tehdy já na tebe myslívám
a myšlenkou na tebe usínám!
S myšlenkou stejnou i vstávám
a smutku se opět oddávám!
Já nemůžu se dočkat chvíle,
kdy dosáhnu života cíle!
napsal/a: daisy001 19:44 | Link komentáře (0)
Stmívá se a venku sněží,
vločky sněhu z nebe padají,
do dlaní mi samy sedají
a větřík věje krásně svěží.
Chybí mi Tvé pohlazení něžné,
Tvé sladké polibky bez konce,
Tvé oči jasnější nad slunce,
u zamilovaných je to běžné.
Polib mě, vem mě do své náruče
a já Ti svou lásku projevím,
nebudu na to sama, dobře vím,
cítím, jak se mi srdce roztluče.
A pak si lehneme do sněhu,
chlad a mokrost jsou krásné,
milování s Tebou tak slastné,
vždy se najde čas na něhu...
napsal/a: daisy001 19:05 | Link komentáře (0)
zimní pohádka 05.Leden 2006
Padá sníh, padá, a černá noc s ním,
má mysl zasněná není v mé hlavě,
o lásce v Tvé náruči dnem, nocí sním,
o sladkosti Tvých polibků hlavně...
Chci jen být u Tebe,
a stoupat do nebe,
ze země, co zebe,
mít Tě jen pro sebe...
Chchi cítit ruce Tvé na mojí kůži...
Temná noc začíná a neklid v duši...
Usměj se, miláčku, moc Ti to sluší...
A polož na postel červenou růži...
Umíš přinést úsměv v mou tváři,
jsi pro mne třpytivou sluneční září...
Miluj mě, líbej mě, nenech mě spát,
to, po čem toužíš, to chci Ti dát...
A pak v Tvé náruči poklidně snít
a pro nic jiného nechci dál žít...
napsal/a: daisy001 18:03 | Link komentáře (0)
Ten nejhezčí kolovací dopis na světě,
nad kterym bychom se měli opravdu zamyslet! Na tomto příběhu je
opravdu něco pravdivého.
Pro informaci: trvá to jen dvě minutky si ho přečíst. Obětuj ten
čas!!!
Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a
vyjmul v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak
obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. On ten
balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné
krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New
Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to
neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď,
myslím, že je ten pravý okamžik".
Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným
věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž
zemřela. Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na
zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik." A
já stále dodnes myslím na jeho slova ........ta změnila můj
život. Dnes čtu více a uklízím méně. Sednu si na balkon, kochám
se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými
květinami. Trávím více času s rodinou, s mými přáteli a méně v
práci. Pochopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterých si
máme vážit. Od teď si už nic neschovávám na později. Denně
používám své křišťálové sklínky. Když se mi chce, tak si obléknu
mou novou koženou bundu i když jdu jen přes ulici do sámošky. I
můj nejdražší parfém použiji, když se mi zachce. Slova jako např.
"jednou" nebo "při příležitosti" už v mém slovníku neexistují.
Když to stojí za to, tak chci dělat, slyšet i vědět vše hned.
Nejsem si jistý, co by žena mého přítele udělala, kdyby věděla,
že už zítra nebude. "Zítra", které každý z nás bere na lehkou
váhu.
Myslím, že by určitě ještě zavolala své rodinné příslušníky a své
blízké přátele. Třeba by i zavolala pár lidí, s kterými by
urovnala pár nedorozumění a nebo by se i pár lidem omluvila za
věci, které byly nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo
ublížil. Ta myšlenka, že by třeba ještě šla do čínské restaurace
/její zamilovaná kuchyně/ se mi líbí.
To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych
věděl, že mé dny jsou spočítané. Na nervy by mi také šlo, že vím,
že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho
"vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již
nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat.
Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji. Teď
nepropasu, neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co
přináší smích do mého života. Stále si říkám, že každý den je
zvláštní. Každý den, každá minuta, každá vteřina je zvláštní.
Dostaneš-li tento dopis, znamená to, že existuje někdo, kdo ti
přeje něco dobrého. Jsi-li ale tak zaneprázdněn, že nemáš pár
minut času přečíst a poslat toto poselství dále, protože "za
chvíli, zítra, za týden ....." je také dost času, možná už to
nikdy neuděláš. Tato Tantra přichází ze severní Indie. Udělej si
trochu času na přečtení a zamyšlení. Je to Tantra, která přináší
štěstí. Obíhá již dlouho kolem světa.
Nenech si toto poselství jen pro sebe.
napsal/a: daisy001 17:54 | Link komentáře (0)
…
Jen na malou chvíli.
Jen na malou chvíli,
Slyšet slůvka líbezná.
Jen na malou chvíli,
Žít jako princezna.
Jen na malou chvíli,
Nevnímat to špatné.
Jen na malou chvíli,
Vidět lásky krůčky ladné.
Jen na malou chvíli,
Vědět, co mám říkat
A jiných citů se zle nedotýkat.
Jen na malou chvíli,
Volně na zemi žít
A slyšet své srdce pro někoho bít.
Jen na malou chvíli
napsal/a: daisy001 16:56 | Link komentáře (0)