Když se nikdo nebude dívat
povím ti,
že ráda tě vždycky vidím
tvé oči jak Egejské moře za přílivu
tvůj úsměv, kterým mě dostáváš. Někdy se mi zdáš být sám
a smutný
jako bych viděla slunce ve tvých očích umírat.
Jindy zase žasnu nad roztomilým andílkem,
který zavírá oči,
když se k tobě přiblížím
snad troufale
lekneš se a chceš vzlétnout
jen křídla ztuhlá máš. Uzamykám tvoji tvář
do dvou teček
modrého hedvábí
a jen zrychlený tikot srdce
ticho rozráží.
| 
